Menu
- Knihy - nakladatelství HOST
- Polský institut v Praze
- Slovenský institut
- Italský kulturní institut
- Americké centrum
- Ruské středisko vědy a kultury v Praze
- Japonské informační a kulturní centrum
- Vzdělávací a kulturní centrum Židovského musea v Praze
- Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
- Kavárna NONA
- Topičův salon
- Společnost přátel PEN klubu
- Laterna Magika
- Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava
- Divadlo J.K.Tyla v Plzni
- Společnost přátel PEN klubu
- Umělecko průyslové museum
Kontakt
- E-mail: kancelar@syndikat-novinaru.cz
- E-mail: kk_sncr@post.cz
- Tel.: +420 224 142 456
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského musea v PrazeMaiselova 15, 110 00 Praha 1, 3. patro středa 5. 10. v 18h: Tunisko: brána do světa islámu. Přednáška Jana Neubauera, během níž se podíváte do podzemních pískovcových obydlí ve vesnici Matmata, k velkému solnému jezeru Šat el-Džerid, do slavné synagogy na ostrově Džerba nebo do jednoho z nejposvátnějších měst islámu Kairuánu. To se může chlubit i svou slavnou židovskou minulostí. Cestovatelská přednáška Jana Neubauera o minulosti i současnosti této severoafrické země je doprovázena bohatým obrazovým a hudebním materiálem. Večer je pořádán ve spolupráci s CK Adventura. Vstupné 50 Kč pondělí 10.10. v 18h: 70 let od transportů do lodžského ghetta. Úvodní přednáška k 70. výročí zahájení transportů z území bývalého Protektorátu Čechy a Morava věnovaná lodžskému ghettu, o kterém nedávno zesnulý Arnošt Lustig napsal, že „sám název Lodž, Litzmannstadt, vyvolával hrůzu i v lágrech tak strašných jako Auschwitz-Birkenau.“ Pozvání přijal autor publikace Ghetto Litzmannstadt 1941-44, PhDr. Richard Seemann, z jehož iniciativy byla na lodžském hřbitově umístěna deska připomínající na pět tisíc občanů z území bývalého Protektorátu Čechy a Morava, kteří zdejším ghettem prošli. Přežilo jich pouhých 276. Přednáška bude doprovázena promítáním dobového obrazového materiálu. úterý 11. 10. v 18h: Zohar a jeho místo v židovské kultuře. Přednáška jednoho z předních izraelských odborníků na kabalu a Zohar, prof. Boaze Husse z Univerzity Ben-Gurion v Negevu. Jako ústřední dílo kabaly je Zohar mnohými považován za de facto nejposvátnější židovský text. Prof. Huss se bude soustředit na otázku jeho autorství, proces kanonizace a jeho vliv na židovskou teologii, právo a kulturu. Přednáška bude v anglickém jazyce s tlumočením do češtiny. pondělí 17.10. v 18h: Vzpomínky na Lodž. Pořad věnovaný 70. výročí zahájení transportů do lodžského ghetta. Večer bude patřit především dvěma pamětnicím, paní Máje Dohnalové a paní Věře Štinglové, které jako jedny z mála lodžské ghetto přežily. O jejich vzpomínkách a životních osudech s nimi bude rozmlouvat kurátorka archivu dějin holocaustu Židovského muzea v Praze, Jana Šplíchalová. středa 26. 10. v 18h: Literatura midrašů. Přednáška vrchního zemského a pražského rabína Karola Efraima Sidona na téma klasický výklad Tóry (Pěti knih Mojžíšových) v homiletické literatuře a v Talmudu. čtvrtek 27. 10. v 18h: Škola v extrémních situacích. Židovství klade od svých počátků velký důraz na výuku mladých lidí a vzdělání bylo vždy jednou z priorit židovských rodin. Ve své nenávisti proti všemu židovskému se nacisté snažili zničit i veškeré předpoklady pro duchovní vývoj židovské mládeže a v létě 1942 zakázali v Protektorátu Čechy a Morava vyučování osob, které podle Norimberských rasových zákonů platily za Židy. Navzdory tomu i ve stísněných podmínkách terezínského ghetta probíhaly systematické pokusy jak nahradit školní výuku. Tuto tematiku zachycuje Dana Kasperová z Technické univerzity v Liberci ve své nové knize Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín. S autorkou a s pamětnicí terezínských poměrů, historičkou Annou Hyndrákovou, uvažuje Petr Brod o tom, jak úspěšné bylo destruktivní úsilí nacistů a jak se mu z židovské strany dařilo čelit. Další z cyklu pořadů věnovaných 70. výročí Výstava v prostorách VKC: Peter Horák: Konečně doma Výstava je otevřena do konce října po–čt 10–15, pá 10–12, během večerních programů a po domluvě. |