Klub novinářů Pražského jara

vznikl po listopadu 1989 z popudu iniciativní skupiny novinářů, kteří musili opustit redakce jako důsledek své činnosti v době reformního hnutí, zejména v období Pražského jara 1968. V jejich čele byl někdejší šéfredaktor Mladé fronty Miroslav Jelínek, který se stal jeho prvním předsedou; vykonával tuto funkci (stejně jako funkci v čele Syndikátu novinářů ČR) do 7. října 2009, kdy zemřel. Patřil mezi novináře, jejichž odstranění žádali okupanti již 26. srpna 1968 při jednání o tzv. moskevských protokolech; byli to šéfredaktoři novin, které zveřejnily manifest Dva tisíce slov, z něhož zvůle okupantů a výpady konzervativních funkcionářů, věrných poměrům z dogmatických padesátých let, udělaly symbol touhy občanů po volnosti a právu podílet se správě veřejných událostí.

V listopadu 2009 rozhodl KNPJ, že bude nadále do čela svého výboru volit mluvčího a později, že vydá k 45. výročí Pražského jara kolektivní monografii Souboj slova a obrazu s mocnými. Novináři a média v Pražském jaru ´68. Jejím editorem byl původně první šéfredaktor Mediažurnálu Miroslav Sígl (zemřel 5. prosince 2012); v ediční radě pracovali Jindřich Beránek (jako mluvčí KNPJ dokončil ve třech čtvrtletích r. 2013 práci editora); v 60. letech recenzentka TV publicistiky a poté její historička Jarmila Cysařová; v počátku pak, až do následné ataky své nemoci novinář-historik Václav Vrabec.

Od 31. ledna 2014 do 1. září 2015 pracovala ediční rada sborníku 68 – 89; Květy jara – plody podzimu ve složení: její předseda Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR, v roce 1968 redaktor Večerní Prahy; editor Jindřich Beránek, v roce 1968 redaktor kulturní rubriky regionálního deníku Průboj; editorka ankety Jarmila Lakosilová, v roce 1968 redaktorka oddělení vědy v Čs. rozhlase; Helena Pecharová, v roce 1968 redaktorka publicistiky a dokumentu Čs. televize; Agáta Pilátová, spolupracovnice kulturní rubriky Týdeníku Rozhlas, v roce 1968 redaktorka Učitelských novin; Richard Seemann, člen výboru, v roce 1968 zástupce šéfredaktora zpravodajství zahraničního vysílání Čs. rozhlasu; Blanka Stehlíková, kunsthistorička, v roce 1968 redaktorka kulturní rubriky Večerní Prahy a až do své smrti v září 2014 byl jejím členem Miroslav Langášek, člen výboru, v roce 1968 šéfredaktor kulturních časopisů v nakladatelství Orbis.

29. října 2015 byl na výročním shromáždění KNPJ, který je pobočným spolkem Syndikátu novinářů ČR, zvolen výbor klubu na další tři roky v tomto složení: Jindřich Beránek jako mluvčí KNPJ, Jarmila Lakosilová jako členka výboru a zástupkyně mluvčího, František Helešic jako člen výboru a jeho jednatel, Richard Seemann jako člen výboru, Karel Lánský jako člen výboru, Hana Kuchařová jako členka výboru.

STALO SE V ROCE 2017

Otevřený dopis šéfredaktoru History-revue Uramovi

Pane šéfredaktore,

protože časopis, ve kterém jsem otiskl polemiku s tématem říjnového čísla Vašeho titulu, není v běž­né distribuci, považuji za svou povinnost dodat Vám jej. Udivuje mne, že ještě dnes může některý novinář – dokonce graduovaný podle vysokoškolského zákona z 90. let (jak dokládá historický titul magistr-mistr) – publikovat lži, zrozené po událostech, které si dnes (a možná ještě víc na konci tohoto týdne) po 69 letech připomínáme. Arci, ve vzájemné kombinaci s tím, co tiskly kapitulantské noviny již za druhé republiky.

Zvlášť mne udivuje, že autorka tohoto „nadčasového“ přístupu, tedy Vaše stálá spolupracov­nice, volí tentokrát zesměšňující věty na rozdíl od neutrálního stylu, jakým se jen o číslo dřív vyznačovalo téma rozporu mezi nacisty. Dovolil jsem si proto vybrat ze soudobých prací historiků pár případů toho, jak ta Masarykova éra skutečně reagovala na skvrny své doby. Jaké bylo tehdy nejen právo, ale i společenská atmosféra na rozdíl od soudobého stavu společnosti, kdy prezident amnestoval lidi, kteří používali nejrůznějších kliček v proceduře vyšetřování, aby desetiletí nebyly jejich krádeže, podplácení a jiné kousky všeho schopných potrestány.

V našem časopise se dočtete, že chystáme třetí publikaci, která ukazuje na rozpory mezi tím, jak dnešní novinářský mainstream líčí „zlatá šedesátá“. Vy k tomu přidáváte nepravdivou deziluzi doby první republiky. To vše ve službách těch, kterým vadí rozčarování jako základní nálada celé soudobé společnosti. A tak aspoň nechávají bortit víru, že tu byla někdy společnost, která poskytovala svým občanům světlo na konci tunelu. V čemž jim ve víře v přitažlivost takové deziluze pomáháte.

S pozdravem

Mgr. Jindřich Beránek, v. r.,

editor časopisu a mluvčí KNPJ

    

Mgr. Milan Uram, šéfredaktor

časopisu History-revue, RF Hobby, s. r. o.,

Bohdalecká 1420/6,

101 00 Praha 10

 

 

STALO SE V ROCE 2016

24. DUBNA 2016 byl dokončen tisk prvního dvojčísla čtvrtletníku knpj Cesta a křižovatky. Větší rozsah si však vyžádal knihařské zpracování, a tak se o týden zdrželo vydání. Jeho internetová verze je uveřejněna na těchto stránkách. Ve své Galerii přináší dvě monografické studie o významných osobnostech novinářů reformního období – Věře Štovíčkové a Zdislavu Šulcovi.

Pro další stati jsme vybrali z relace Jak to vidí ČRo Dvojky, kterou řadíme mezi nejvýznamnější pořady soudobé publicistiky: jde o odpovědi, které pronesli v předvečer tohoto roku dva komentátoři, ke kterým máme blízko. Jan Petránek je jedním z nás a Ivan Hoffman patřil ke generaci, která v době, kdy jsme nesměli pracovat v redakcích, tvořila jako šedá zóna protirežimní publicistiku.

19. DUBNA 2016 zemřela v Thomayerově nemocnici Olga Šulcová; už si nestačila přečíst tu třetinu časopisu, kam jsme zařadili části monografické studie o jejím muži. Přivezli ji tam z Alzheimer centra… Operace a neurologie jí ani nedovolila, aby se po 61 letech se Zdislavem mohla rozloučit. Zbyly tu po ní fejetony Z nečasu do času, které nepřestala psát, ani když ji vyhodili z Večerní Prahy. Před rokem zazněly na veřejném čtení v Umělecké besedě. Zůstaly to po ní Záhady červené křesla a jiné příběhy… – povídky z času, kdy pracovala v neratovické chemičce, které už neznačily zaznít, když jí přijímaly do PENklubu.

 

31. BŘEZNA 2016 promluvil na pravidelném setkání novinářů–68níků doktorand Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK v Praze i za normalizace Mgr. Michal Macháček, autor disertační práce Gustáv Husák. Příběh moci a bezmoci. V besedě, jak si to ostatně autor přál, promluvili mnozí z nás, kdo se s Gustávem Husákem setkávali před 45 a více roky, jak např. Jiří Sekera, šéfredaktor Rudého práva zvolený vysočanským XIV. sjezdem. Besedy se zúčastnili další novináři té doby jako Petr Zemek, Bořek Homola, František Černý, který tehdy pracoval v německém vysílání obdobně jako další redaktoři Zahraničního vysílání Richard Seemann, Karel Wichs.                               

(bek)

 

 

ČLENSKÝ ZPRAVODAJ

KNIHY A SBORNÍKY