Knihy a sborníky

25. srpna 2015 proběhl v Presscentru Syndikátu ČR křest knihy o normalizaci v českých médiích:

Jindřich Beránek a Klub novinářů Pražského jara

68 – 89: Květy jara – plody podzimu

Sborník o médiích, hlavně však o těch, kdo je 17. 11. 1968 ještě vytvářeli, aby se tam směli vrátit až po 17. 11. 1989.

Najdete jej ZDE

Zaznamenali jsme první ohlasy v médiích:

Akademický bulletin 26. 8. 2015: http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1691.html  Snímky fotoreportérky AB Stanislavy Kyselové v rubrice Aktuality ze dne 24. září 2015.

Akademický bulletin, čís. 10-2015, s. 37.PDF

Mozaika Českého rozhlasu 31. 8. 2015:

…A v našem rozhlasovém archivu na webu Vltavy najdete i pořady cyklu Hrdina.cz věnované Františku Krieglovi, jedinému politikovi, který v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevské protokoly.

A když už mluvíme o této době, chceme vás upozornit najeden nový knižní dokumentární počin - Klub novinářů Pražského jara vydal sborník s názvem 68 – 89: Květy jara – plody podzimu. Na více než 400 stranách najdete řadu dokumentárních materiálů o působení redaktorů v rozhlase, televizi i tisku. Editorovi Jindřichu Beránkovi se podařilo získat cenná svědectví pamětníků. Nechybí ani popis zákazů a postihů stovek novinářů a také cesty, která vedla k událostem listopadu 89 a návratu občanské normálnosti. Publikace Květy jara – plody podzimu vyšla s pomocí grantu Syndikátu novinářů.

Český dialog čís. 9/2015: http://www.cesky-dialog.net/clanek/6958-68-69-kvety-jara-plody-podzimu/

Recenze Biblio 2015-11-12, s.11.pdf

12. listopadu 2015 uspořádala Masarykova demokratická akademie (MDA) panelovou diskusi o nové knize. V panelu zasedl politolog dr. Zdeněk Zbořil, předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý a další. Diskusi bude moderovat dr. Jiří Malínský, koordinátor historických komisí MDA…

Diskuse se uskutečnila ve čtvrtek 12. listopadu v 17:30 hod ve Steinerově sále Lidového domu. Více informací naleznete v rubrice Aktuality.

 

19. srpna 2013 proběhl v prostorách Jazzové sekce křest elektronické verze sborníku:

Novináři a média v Pražském jaru ´68

Souboj slova a obrazu s mocnými

Kolektivní monografie o novinách, rozhlasu a televizi, ale především o těch, kdo je vytvářeli v předjaří a jaru roku 1968, kdy jsme mohli stejně jako lidé kolem nás opět nadechnout, a kdo zůstali ideálům té doby věrni – nejen v srpnu, ale i po srpnu.   

Najdete jej  ZDE.

14. listopadu 2013 uspořádala Masarykova demokratická akademie (MDA) panelovou diskusi o tomto sborníku. V panelu zasedli historici médií střed­ní generace: dr. Jiří Hoppe, PhD., z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, a dr. Jakub Konče­lík, PhD., děkan Fakulty sociálních věd UK, předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý, politolog MDA Mgr. Lukáš Jelínek a vedoucí historické sekce MDA PhDr. Jiří Malínský, za pamětníky pak editor knihy (autor této stati). V úvodním vystoupení hovořili panelisté o svém vztahu k roku 1968; největší ohlas vzbudilo přiznání dr. Hoppeho, že mu byl určen osudem. Narodil se totiž 23. srpna 1968, a tak s ním maminka podnikla dobrodružnou cestu. Prahou plnou sovětských tanků a vojáků. Po dobu, co byli v porodnici, tam žádnou další maminku nepřivezli, a tak se oba těšili téměř luxusní péči. Sám pak „vyrostl na novinách z té doby“, poznamenal. Děkan Končelík přivedl své doktorandy a ti na místě domlouvali konsultace pamětníků pro sebe i studenty svých seminářů. […]

Lukáš Jelínek připomněl, jaké učitele tehdy měli novináři a jak je dokázali ovlivnit. Ostatně Dula Tučková ve svých osobitých vzpomínkách (z čísla 6./2012 Listů) připomněla, jak dokázali ovlivnit někteří učitelé své studenty (i když v pří­padě studentů externích šlo už o hotové novináře): Myslím, že celé stu­dium mělo značný podíl na našem polidštění: rozvíjelo náš kritický rozum, učilo nás vážit si mi­nu­losti. Za všechny jmenuji nezapomenutelnou osobnost Františka Gela, který zosobňoval ty nejlepší tradice prvorepublikové žurnalistiky. Ostatně všechny generace, které přišly do redakcí po válce, zažily ukázku jeho brilantního zpravodajství z procesu v No­rimberku. Když pak historik Jaroslav Bouček při srovnání sdělovacích prostředků před 45 roky a dnes nazval soudobý jazyk novinářů z printů i elektronických médií příšerným, vytanula mi na mysli vzpomínka Karla Tejkala z obdobné publikace jako náš sborník, kterou vydal ČRo v nakladatelství Prostor. Tento rozhlasák tělem i duší (což odhadl právě Gel a zprostředkoval Karlovi ještě za studií první kontakt s ČsRo) vzpomíná na jinou osobnost – profesora Jílka: … naučil nás češtině tak, že když dnes slyším soudobé spíkry, tak mi běhá mráz po zádech. (Jsme s vámi, buďte s námi! Praha 2013, s. 190.)

Diskuse se zaměřila nejen k novinám, ale i k tomu, co ta doba znamenala. Například Miroslav Polreich připomněl, že to, co se stalo v 68. roce, je něco, co jsme nabídli světu, co bylo zaseto a později se nám to vrátilo. Josef Kotrč hovořil naopak o tom, co produkovali jiní novináři než my, a díky nimž má v některých vrstvách pojmenování osmašedesátníci charakter nadávky. […] 14. listopad, kdy se diskuse konala, byl v tomto smyslu symbolický. Byl to předvečer 24. výročí dne, kdy byla první – tehdy ekologická – demonstrace, jejíž význam přerostl dosavadní protesty. – Bylo to v Teplicích dva dny před událostmi po shromáždění na Albertově.                                                                                                                          (bek)