Mladí novináři mají šanci získat stipendium ve výši 1 200 eur, aby se mohli zúčastnit nadcházejícího ročníku festivalu Voices.   Stačí zazářit v jedné z těchto kategorií: tisk, rozhlas, video, digitální média, karikatura a komiks a fotožurnalistika.     Něco pro Vás? Kompletní kritéria pro podání přihlášky najdete zde:   Voices 2026 Call for entries.  

NFNZ a Syndikát novinářů ČR vyhlašují čtvrtý ročník grantového programu Talent 2026, v jehož rámci rozdělí celkem milion korun na podporu profesního rozvoje mladých novinářek a novinářů.   Celkem milion korun rozdělí Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) a Syndikát novinářů České republiky (SN ČR) v rámci grantové výzvy Talent 2026. Žádost o grant lze podávat od 25. května do 20. července 2026.   Program cílí na individuální podporu novinářek a novinářů, kteří chtějí investovat do svého profesního rozvoje - ať už formou zahraničních stáží, dalšího vzdělávání, mentoringu, nebo zlepšení pracovních podmínek v redakcích.   Čtvrtý ročník grantového programu je otevřen zejména novinářům a novinářkám do 35 let, kteří působí v médiích s transparentní vlastnickou strukturou, a těm, kteří doposud v tomto programu o podporu  ještě nežádali. Jednotliví žadatelé mohou získat až 100 tisíc korun.   „Každý den vidíme, s jakými překážkami se mladí novináři a novinářky v praxi potýkají: nedostatek financí na další rozvoj a vzdělávání, omezené možnosti stáží v zahraničí nebo nemožnost skloubit pracovní a rodinný život - to jsou reálné bariéry, které talentované lidi z oboru odrazují. Jsem ráda, že spolu se SN ČR můžeme i v letošním roce nabídnout konkrétní pomoc těm, kteří mají chuť, odvahu, motivaci a schopnosti,“ říká Veronika Vlachová, programová manažerka NFNZ.    „Program Talent vznikl z přesvědčení, že kvalitní žurnalistika stojí na kvalitních lidech. Čtvrtý ročník je pro nás příležitostí znovu potvrdit, že stojí za to jim nabídnout odrazový můstek profesní kariéry. Investice do jejich profesního rozvoje je investicí do kvality a důvěryhodnosti celého mediálního prostředí,“ dodává místopředseda Syndikátu novinářů ČR Miloš Šenkýř. Minulé ročníky podle něj prokázaly, že grant může být impulsem pro ty, kteří chtějí posunout svou práci na další úroveň, ale chybí jim k tomu prostředky.    Na co lze grant využít? Program Talent podporuje pestrou škálu aktivit přispívajících k profesnímu rozvoji, patří sem například: stipendia pro studium v zahraničí nebo stáže v relevantních zahraničních médiích mentoringové programy pro novinářky a novináře novinářské kurzy a akademie v respektovaných českých i zahraničních redakcích další vzdělávání v ČR i zahraničí - jazykové, datové, právnické a jiné kurzy příspěvky na nákup nezbytného pracovního vybavení rozvíjejícího možnosti novinářů a novinářek podpora podmínek pro práci v redakcích (např. příspěvek na hlídání potomků, profesní rozvoj a podpora začínajících novinářů v redakcích) Více informací o programu Talent 2026 a jeho podmínkách najdete zde.    V uplynulých letech grantisté a grantistky programu čerpali příspěvek například na kurz arabštiny v Ammánu či v Libanonu, kurz španělštiny v Guatemale a reportáže z regionu, roční přístup k OSINT videokurzu, rozvoj v tvorbě podcastu či příspěvek na psychologickou pomoc.    Podpořené projekty v minulých letech najdete zde.

Česko-německý fond budoucnosti již po jedenácté vyhlašuje Česko-německou novinářskou cenu. Oceněni budou novinářky a novináři, kteří poutavě a přesvědčivě zprostředkovávají témata a příběhy ze sousední země. Jejich příspěvky se zabývají aktuálním děním, zasazují je do širších souvislostí a přispívají tak k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci.   Do 30. června 2026 je možné přihlásit nebo navrhnout příspěvky v kategoriích text, audio a multimédia. Kromě toho zvláštní cena Mileny Jesenské ocení příspěvek, který z dnešní perspektivy reflektuje občanskou odvahu, mezikulturní porozumění a toleranci. Vítězové v jednotlivých kategoriích získají finanční odměnu ve výši 2 500 eur.   Více zde: https://cesko-nemecka-novinarska-cena.cz/cesko-nemecka-novinarska-cena-2026-startuje/  

Česká vláda plánuje od ledna 2027 nahradit koncesionářský poplatek státním rozpočtem pro veřejnoprávní média. Navrhované úrovně financování by představovaly výrazné snížení v reálných hodnotách, bez záruk nezávislosti veřejnoprávních médií, bez předchozí konzultace s vysílateli a s nedostatečným časem pro veřejnou a parlamentní debatu. V pátek výroční zasedání EFJ jednomyslně přijalo usnesení, které předložil Syndikát novinářů České republiky (SN ČR), vyzývající českou vládu "...k okamžitému přehodnocení navrhované reformy a zajištění plného souladu s Evropským zákonem o svobodě médií (EMFA), zejména pokud jde o dostatečné, stabilní, udržitelné a předvídatelné financování veřejnoprávních médií," (čtěte rezoluci 31).   My, níže podepsané organizace, bychom rády vyjádřily vážné znepokojení nad oznámeným záměrem české vlády, jak je popsáno ve veřejných prohlášeních dne 15. června 2026, nahradit stávající model financování z koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) přímým státním rozpočtovým financováním od ledna 2027.   Originál výzvy zde: https://europeanjournalists.org/blog/2026/06/22/czechia-efj-condemns-governments-plan-to-abolish-the-licence-fee-for-public-service-media/   Signatáři AEJ – Asociace evropských novinářů Arménské veřejné rádio BHRT – Rozhlasová televize Bosny a Hercegoviny BNR – Bulharské národní rádio BNT – Bulharská národní televize Národní výbor CZ IPI – IPI V České republice EBU – Evropská vysílací unie Výkonná rada EBU ECPMF – Evropské centrum pro svobodu tisku a médií EFJ – Evropská federace novinářů ERR – Estonské veřejnoprávní vysílání GPB – Gruzínský veřejnoprávní vysílatel HRT – Chorvatské rozhlaso-televizní vysílání IPI – Mezinárodní tiskový institut LRT – Litevský národní rozhlas a televize LPSM – Latvijas Sabiedriskais medijs PMA – Aliance veřejných médií Polskie Radio Radio Romania RSF – Reportéři bez hranic RTCG – Rozhlasová televize Černé Hory RTS – Rozhlas a televize Srbska RTV Slovinsko SEEMO – Organizace médií jihovýchodní Evropy Suspilne Ukrajina TVP – Telewizja Polska TVR – Televize Rumunska

Syndikát novinářů ČR podporuje dnešní stávku pracovníků České televize a Českého rozhlasu. Vyhlásila ji iniciativa Veřejnoprávně na protest proti vládnímu plánu převést financování z poplatků na státní rozpočet a současně radikálně snížit příjmy obou mediálních institucí.   Čtyřiadvacetihodinová stávka se ve vysílání obou médií projevuje různě  - minutami ticha, zpožděním, zkrácením i reprízou některých pořadů. Organizátoři z iniciativy Veřejnoprávně také pořádají protestní happeningy před hlavními i regionálními budovami ČRo a ČT. V Ostravě přišla stávkující podpořit také předsedkyně Syndikátu novinářů ČR Ivana Šuláková.   V úvodním projevu poukázala na fakt, že snaha o ovládnutí médií veřejné služby je ve skutečnosti jen dalším krokem k umlčení všech českých médií, která mají ambici být nezávislými. Připomněla, že lidé z nejvyšších českých politických pater redakce dlouhodobě dehonestují, navádějí své příznivce k útokům na novináře a dokonce používají placené reklamy k šíření nenávisti vůči médiím. „Snaha o zničení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu je dalším stupněm v systematickém plánu vládní reprezentace zavřít ústa potenciálním kritikům,“ uvedla Šuláková. Syndikát novinářů ČR při této příležitosti připomíná důležitost existence nezávislých médií také coby protipólu spleti manipulativních dezinformací a algoritmů, které na sociálních sítích podporují vytváření informačních bublin. „Nezávislá média jsou pro politiky nechtěným reálným zrcadlem jejich počínání. Tedy pro ty politiky, kteří nemají čisté úmysly. Je přece logické, že ti, kteří myslí v uplatňování své moci prioritně na občany této země, se svobodných médií bát nemusejí. Nemusejí z médií dělat terč politických bojů, a tím přispívat k další polarizaci naší společnosti,“ doplnila předsedkyně SN ČR.  

Výroční zasedání Evropské federace novinářů (EFJ), které se konalo 18. a 19. června 2026 v turecké Ankaře, v pátek 19. 6. 2026 schválilo stanovisko na podporu nezávislosti a udržitelného financování českých médií veřejné služby. Návrh předložil Syndikát novinářů České republiky za osobní účasti Dalibora Z. Chvátala, místopředsedy.   Foto: Dalibor Z. Chvátal, místopředseda SN ČR na výročním zasedání EFJ v Ankaře, 19. 06. 2026. Autor: EFJ   Schválený text vyjadřuje znepokojení nad návrhem české vlády změnit financování České televize a Českého rozhlasu, zejména nad plánem zrušit koncesionářské poplatky a převést financování médií veřejné služby do státního rozpočtu. Podle stanoviska by takový krok mohl oslabit finanční stabilitu veřejnoprávních médií a zvýšit jejich závislost na každoročních politických rozhodnutích.   EFJ zároveň upozorňuje, že nezávislá a dostatečně financovaná média veřejné služby jsou nezbytnou součástí demokratické společnosti, mediální plurality a práva veřejnosti na spolehlivé informace. Stanovisko varuje také před možnými dopady na programovou nabídku, regionální zpravodajství, kulturní a vzdělávací obsah i pracovní místa v České televizi a Českém rozhlasu.   Foto: EFJ, Ankara, 19. 06. 2026. Zleva: Maja Sever, prezidentka EFJ, Pablo Aiquel, místopředseda EFJ, Dalibor Z. Chvátal, místopředseda SN ČR. Autor: EFJ   Evropská federace novinářů ve schváleném dokumentu vyjádřila solidaritu s novináři, zaměstnanci a spolupracovníky České televize a Českého rozhlasu, kteří hájí redakční nezávislost, profesní standardy a veřejný zájem. Zároveň vyzvala českou vládu k přehodnocení navrhované reformy a k zajištění stabilního, udržitelného a předvídatelného financování médií veřejné služby.   Foto: Výroční zasedání EFJ v Ankaře, 19. 06. 2026. Autor: EFJ   Plné znění schváleného stanoviska:   Výroční zasedání Evropské federace novinářů,   konané v turecké Ankaře ve dnech 18.–19. června 2026,   vyjadřuje hluboké znepokojení nad návrhem české vlády zásadně změnit model financování České televize a Českého rozhlasu zrušením koncesionářských poplatků, převedením financování do státního rozpočtu a zmrazením financování na úrovni, která nereflektuje inflaci, technologický rozvoj ani rozšiřování povinností médií veřejné služby za posledních dvacet let. To by fakticky snížilo příjmy obou organizací médií veřejné služby na úroveň roku 2008.   Nezávislá a dostatečně financovaná média veřejné služby jsou základními pilíři demokracie, mediální plurality a práva občanů na spolehlivé informace. Evropský akt o svobodě médií (EMFA) výslovně vyžaduje, aby členské státy zajistily médiím veřejné služby přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování a zároveň je chránily před politickými zásahy. Jakýkoli systém financování, který zvyšuje závislost na každoročních politických rozhodnutích, vytváří významná rizika pro redakční nezávislost a podkopává důvěru veřejnosti v demokratické instituce.   Obzvláště znepokojivé je, že navrhované reformy byly představeny bez smysluplné konzultace s vedením organizací médií veřejné služby, jejich zaměstnanci, odbory či mediálními odborníky. Takový postup oslabuje demokratickou správu a vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost médií veřejné služby v České republice. Vláda tím zároveň prohlubuje předchozí chyby učiněné v souvislosti s údajně nezbytnou transformací médií veřejné služby a vyvolává oprávněné obavy, že skutečným cílem těchto opatření je usnadnit nepřátelské převzetí médií veřejné služby a oslabit českou mediální krajinu jako celek.   Útoky vlády premiéra Andreje Babiše na česká média je třeba brát vážně. V roce 2013 tento oligarcha získal dva významné deníky: Mladou frontu DNES a Lidové noviny, nejstarší deník v České republice. Andrej Babiš rovněž inicioval SLAPP žaloby proti novinářům a nadále soustřeďuje politickou, ekonomickou a mediální moc. Jeho střet zájmů zůstává nevyřešen.   Navrhované snížení příjmů přibližně o 1,5 miliardy Kč ohrožuje schopnost České televize a Českého rozhlasu plnit jejich veřejnoprávní poslání. Vedlo by ke škrtům v programové nabídce, rušení služeb vyžadovaných zákonem a k výraznému snižování počtu zaměstnanců, čímž by se omezil přístup občanů k nezávislým a rozmanitým zdrojům informací.   Výroční zasedání EFJ vyjadřuje solidaritu s novináři a zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu, kteří prostřednictvím výstražných stávek a dalších legitimních forem protestu brání redakční nezávislost, profesní standardy a veřejný zájem. Jejich kroky nejsou namířeny proti občanům; jejich cílem je naopak chránit demokratické hodnoty a právo veřejnosti na nezávislé informace.   Vývoj v několika evropských zemích ukázal, že finanční oslabování médií veřejné služby je často prvním krokem k politické kontrole mediální krajiny. Zkušenosti ze střední Evropy ukazují, že útoky na média veřejné služby často předcházejí širším útokům na mediální pluralitu a nezávislou žurnalistiku jako celek.   Výroční zasedání EFJ proto:   Vyjadřuje plnou solidaritu s novináři, zaměstnanci a spolupracovníky České televize a Českého rozhlasu, kteří brání nezávislá média veřejné služby, vyzývá českou vládu, aby okamžitě přehodnotila navrhovanou reformu a zajistila plný soulad s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), zejména pokud jde o přiměřené, stabilní, udržitelné a předvídatelné financování médií veřejné služby, požaduje, aby česká vláda zavedla právně závazné záruky chránící média veřejné služby před politickými zásahy do řídicích struktur, redakčního rozhodování a mechanismů financování, vyzývá Evropskou komisi, aby důkladně posoudila, zda jsou navrhované reformy slučitelné s povinnostmi vyplývajícími z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA) a dalších relevantních právních předpisů Evropské unie, pověřuje řídicí výbor EFJ, aby sledoval vývoj v České republice, podporoval české novináře a v případě možného porušování evropských standardů svobody médií a nezávislosti médií veřejné služby jednal s evropskými institucemi, varuje, že jakýkoli pokus oslabit média veřejné služby prostřednictvím finančního tlaku nebo politických zásahů představuje hrozbu pro demokracii, mediální pluralitu a právní stát v Evropě, znovu potvrzuje, že udržitelná a nezávislá média veřejné služby jsou nepostradatelná pro ochranu demokratické debaty, práv občanů a přístupu ke spolehlivým informacím v celé Evropě.

Dnešním návrhem financování médií veřejné služby opustila vláda cestu direktivního omezení médií veřejné služby a vydala se na cestu k jejich rychlému vyhladovění. Navržené snížení příjmů obou médií, které v souhrnu představuje částku 1,5 miliardy, je v rozporu s evropským aktem EMFA, který požaduje přiměřenost, stabilitu a předvídatelnost financování.   Změnu objemu prostředků, se kterými mají ČT a ČRo hospodařit, vláda stanovuje bez hlubší analýzy, bez konzultace s vedením těchto médií i s odbornou veřejností. Je fatálním zásahem do funkčního systému, který je dáván jako příklad prakticky v celé Evropě. Velmi varující je současně vládní odmítnutí jakékoliv garance nezávislosti médií veřejné služby na politickém rozhodování.   „Premiér Andrej Babiš dnes prohlásil, že s žádnými pojistkami nepočítá, protože jeho vláda prý nezávislost médií nikdy neohrožovala a že pojistek není třeba. Jedním dechem se současně kritizuje, že si Česká televize bez souhlasu vlády dovolila koupit práva na olympiádu a fotbal. Není snad toto jasný důkaz toho, že vládní koalice už nyní nectí suverenitu médií veřejné služby?" upozorňuje na zásadní rozpor v premiérově prohlášení předsedkyně Syndikátu novinářů ČR Ivana Šuláková.   Poukazuje na to, že premiér Andrej Babiš po zasedání vlády nedokázal vnímat tvrzení jednoho z reportérů, že navržené sumy jsou návratem k roku 2008 (respektive u rozhlasu k roku 2005) a trval, že jde o částky roku 2024. Zkušenosti z komerční sféry předsedovi vlády zřejmě neumožňují posoudit skutečnost, že existují instituce, kterým se dvě desítky let fakticky nominálně nezvedaly příjmy, přesto dokázaly nabízet nové služby, i za cenu razantních úspor a propouštění.   Příklady zemí, které vláda uvádí v souvislosti s nedávnými změnami financování médií veřejné služby, jsou završením aktuálně psaného katastrofického scénáře České televize a Českého rozhlasu. Vždyť právě sousední Slovensko či Maďarsko jsou důkazem toho, jak autoritářské politické reprezentace pod rouškou populistických prohlášení systematicky likvidují média, která považují za nebezpečná při realizaci svých politických ambicí. Syndikát novinářů přitom zdůrazňuje, že ačkoli jsou v současné době ve hře média veřejné služby, další obětí byla ve zmíněných zemích právě ta privátní.   Syndikát novinářů hodlá využít všechny nástroje dostupné v mezinárodním prostředí, aby upozornil na porušování evropských nařízení, která česká vláda ignoruje v souvislosti s nezávislostí médií. Ta jsou z pohledu naší profesní organizace pro udržení svobody občanů této země a k hájení jejich práv nezbytná.

V červenci 2026 se divákům opět otevře letní kino na zatravněné střeše DOXu. Letošní filmový program volně navazuje na aktuální výstavu HIT BY NEWS a její téma – umění a svět médií.   Devět filmových večerů pod hvězdným nebem nabídne oceňované hrané filmy i dokumenty inspirované skutečnými mediálními kauzami, příběhy investigativních novinářů a reportérů, pohledy do zákulisí žurnalistiky i širší reflexi mediální reality.   Od poctivé novinářské práce přes manipulaci veřejného mínění až po současný svět algoritmů, dezinformací a fake news. Od filmové klasiky po současné dokumenty, od aféry Watergate až po počátky hnutí #metoo. Letní kino DOX představí devět napínavých snímků o moci (a bezmoci) médií měnit naše životy.   První projekce se uskuteční už 30. června. Další snímky budou následovat každé úterý až do konce srpna, vždy od 21.30. Nebude chybět ani výhled na vzducholoď Gulliver, letní drinky, pohodlný trávník a jedinečná atmosféra promítání pod širým nebem. Samozřejmostí je velkoplošné venkovní plátno a kvalitní zvuk do sluchátek.   Výstava HIT BY NEWS v DOXu, na niž program letního kina volně navazuje, otevírá dialog mezi uměním a světem médií. Představuje výběr ze sbírky Annette a Petera Nobelových zaměřené na takzvaný press art – umění pracující se zprávami, titulky, novinovým tiskem i samotnou rolí médií ve společnosti. Prostřednictvím téměř 400 děl předních světových umělců výstava ukazuje, jak média během posledních více než sto let utvářela naše vnímání reality, veřejný prostor i samotné výtvarné umění.   Letní kino tuto tematickou linii rozvíjí filmovým programem, který reflektuje proměny mediálního světa v digitálním věku i jejich vliv na náš každodenní život. Filmy jsou v původním znění s českými titulky.   30. 6. Truman Show / The Truman Show Peter Weir, USA (1998, 103 min) drama / komedie / sci-fi   7. 7. Zákulisí novinařiny / Behind the Headlines Daniel Andreas Sager, DE (2021, 90 min) dokumentární   14. 7. Richard Jewell Clint Eastwood, USA (2019, 131 min) životopisný / krimi / drama / historický   21. 7. Orwell: 2+2=5 Raoul Peck, FR/USA (2025, 119 min) dokumentární   28. 7. Když promluvila / She Said Maria Schrader, USA (2022, 129 min) drama   4. 8. 80 rozlícených novinářů / 80 Angry Journalists András Földes, Anna Kis, HUN/DE/CZ/DNK/NOR (2026, 94 min) dokumentární   11. 8. Všichni prezidentovi muži / All the President's Men Alan J. Pakula, USA (1976, 138 min) drama / historický / thriller   18. 8. Riefenstahl Andres Veiel, DE (2024, 120 min) dokumentární / životopisný   25. 8. Bez zlého úmyslu / Absence of Malice Sydney Pollack, USA (1981, 116 min) drama / romantický    

Bez veřejné a odborné diskuze, autoritářské a neprofesionální. Tak hodnotí Syndikát novinářů ČR dnešní direktivní oznámení plánů vládní koalice změnit financování médií veřejné služby. Ani dnes vláda A. Babiše nepředložila klíčové údaje nutné pro racionální posouzení plánovaných kroků. Stalo se tak paradoxně v den zveřejnění rozsáhlého průzkumu, který potvrdil vysokou důvěru obyvatel ČR v ČRo a ČT.   „Způsob, jakým vláda postupuje, je otevřeným pohrdáním prakticky všemi občany tohoto státu. Jen oni mají právo rozhodnout, jaká bude další budoucnost médií veřejné služby, protože právě jim tato média slouží," hodnotí předsedkyně SN ČR Ivana Šuláková výsledek dnešní schůzky Andreje Babiše a jeho koaličních partnerů s generálními řediteli ČT a ČRo.   I dnes zástupci vládní koalice ignorovali zásadní připomínky odborné veřejnosti, mezinárodních mediálních institucí, vedení ČT a ČRo i dalších zástupců tuzemského politického spektra. Znásobují tak své předchozí chyby v pokusu o údajně nutnou transformaci médií veřejné služby a vzbuzují tím oprávněné obavy, že skutečným důvodem těchto kroků je jen snaha o oslabení médií vůbec.

Valná hromada Syndikátu novinářů České republiky se uskutečnila ve středu 3. června 2026 od 12.00 v presscentru v sídle spolku v Praze. Zápis z valné hromady bude přiložen po jeho vyhotovení a schválení.  

Česko-německý fond budoucnosti již po jedenácté vyhlašuje Česko-německou novinářskou cenu. Oceněni budou novinářky a novináři, kteří poutavě a přesvědčivě zprostředkovávají témata a příběhy ze sousední země. Jejich příspěvky se zabývají aktuálním děním, zasazují je do širších souvislostí a přispívají tak k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci. Do 30. června 2026 je možné přihlásit nebo navrhnout příspěvky v kategoriích text, audio a multimédia. Kromě toho zvláštní cena Mileny Jesenské ocení příspěvek, který z dnešní perspektivy reflektuje občanskou odvahu, mezikulturní porozumění a toleranci. Vítězové v jednotlivých kategoriích získají finanční odměnu ve výši 2 500 eur. „Již deset let vyhlašujeme tuto cenu s jasným cílem: zlepšit porozumění mezi Čechy a Němci. Novinářky a novináři k tomu přispívají značnou měrou, události zasazují do kontextu, vysvětlují je a stavějí tak mosty. Média ovšem čelí všude na světě tlaku – ekonomickému, politickému i společenskému – a prostor pro kvalitní novinařinu se zužuje. Naše cena je proto dnes aktuálnější než kdy jindy a vysíláme tak jasný signál: oceňujeme špičkové novinářky a novináře a podporujeme tak ty, kteří každý den přispívají k našemu vzájemnému porozumění,“ zdůrazňují Susanne Sehlbach a Tomáš Jelínek, ředitelé Fondu budoucnosti. Příspěvek do soutěže může přihlásit sám autor, redakce nebo kdokoli ze široké veřejnosti prostřednictvím online formuláře. Jeden autor může přihlásit maximálně dva příspěvky v každé kategorii. Cenu uděluje Česko-německý fond budoucnosti spolu s novinářskými svazy obou zemí, Syndikátem novinářů ČR a Deutscher Journalisten-Verband (DJV). Text vyhlášení soutěže, podmínky účasti a veškeré další informace najdete na webových stránkách: www.cesko-nemecka-novinarska-cena.cz/.   Porota Česko-německé novinářské ceny 2026 Kategorie text: Petr Brod (novinář a publicista) Daniel Brössler (Süddeutsche Zeitung) Jan Brož (Hospodářské noviny) Anneke Hudalla (n-ost) Kilian Kirchgeßner (nezávislý korespondent, Praha) Kategorie audio: Libuše Černá (DJV, komise pro evropskou spolupráci) Bogna Koreng (MDR-Studio Bautzen) Filip Nerad (Český rozhlas) Lída Rakušanová (novinářka a spisovatelka) Christoph Scheffer (Hessischer Rundfunk) Kategorie multimédia: Michael Hiller (bývalý ředitel DJV Sasko) Veronika Kupková (nezávislá novinářka) Peter Lange (bývalý zpravodaj rozhlasové stanice ARD a Deutschlandradio v Praze) Hynek Spurný (Institut dokumentárního filmu) Anne Webert (zástupkyně ředitele DJV)