Přihlašte se do Evropské novinářské ceny a bojujte o 10 000 eur v některé z následujících kategorií:   The Distinguished Reporting  za co nejlépe zpracovanou reportáž. The Investigative Reporting  cena za investigativní žurnalistiku, která vede k odhalení skutečností, jež by zůstaly skryty. The Innovation za novinářské projekty, které posouvají hranice současné žurnalistiky. The Public Discourse za výjimečnou interpretaci světa, která může obohatit současný společenský diskurz. The Migration Journalism za práce upozorňující na sociální, ekonomické a kulturní příspěvky aspekty migrace.   Podmínkou soutěžních prací je jejich zveřejnění mezi 1. prosincem 2021 a 31. prosincem 2022. Všechny texty lze odevzdat v původním jazyce, konkrétně tedy v češtině, pouze s krátkým anglickým shrnutím.  Soutěžní příspěvky je nutno odeslat do 9. prosince 2022, podrobné informace naleznete zde.    

Evropská federace novinářů nabízí webinář zaměřený na grantový program k evropské přeshraniční žurnalistice. Bližší informace naleznete na webových stránkách EFJ nebo v tomto odkazu. Na webinář se můžete přihlásit přímo zde https://forms.gle/TH5oMma5fQQ3sAfr7  

Organizace podporující svobodu médií vyzývají prostřednictvím Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) poslance, aby schválili novelu mediálních zákonů. Reforma je nutná k ochraně nezávislosti veřejnoprávních vysílatelů před budoucími útoky.   Níže podepsané organizace podporující svobodu médií a novinářské svazy vyzývají Poslaneckou sněmovnu České republiky, aby hlasovala pro přijetí návrhu zákonů, které novelizují zákony o veřejnoprávním vysílání a posílí tak institucionální nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Naše organizace již dříve vyzvaly k podpoře a podpořily vypracování tohoto návrhu zákona, který podle našeho názoru sehraje klíčovou roli při omezení možnosti politických sil ovlivňovat Radu České televize a pomůže do budoucna zajistit vysílatele proti případným pokusům vlád o oslabení redakční nezávislosti. Přijetí tohoto reformního balíčku mělo dlouhé zpoždění a přichází v klíčový okamžik. Za předchozí vlády byla Česká televize pod trvalým politickým tlakem, mimo jiné prostřednictvím dobře zdokumentovaných pokusů o sesazení generálního ředitele prostřednictvím politicky motivovaných jmenování do Rady. Navzdory těmto výzvám Česká televize tlaku odolala a zůstává vzorem nezávislého veřejnoprávního vysílání ve střední a východní Evropě. Pokud však nedojde ke změně současného legislativního rámce, která by zabránila zneužívání slabých míst, bude televize i nadále vydána na milost a nemilost politickým zásahům budoucích vlád. Podle našeho názoru představují návrhy změn vypracované Ministerstvem kultury legitimní, přiměřený a demokratický pokus o zajištění funkční nezávislosti Rady České televize v souladu s Ústavou České republiky. Ačkoli tento návrh zákona nepřebírá všechna doporučení, která původně předložily organizace občanské společnosti, konstatujeme, že byl vytvořen za vítaného přispění novinářských skupin a mediálních asociací a v souladu s mezinárodními standardy. Mezi podstatné znaky tohoto návrhu zákona patří změny, které; zajistit účast obou komor parlamentu při jmenování členů Rady České televize; zvýšit počet členů představenstva; zpřísňují pravidla, podle nichž mohou organizace nominovat kandidáty, a odebírají možnost parlamentu odvolat všechny členy správní rady v důsledku odmítnutí výročních zpráv. Dohromady by tyto změny významně omezily počet nátlakových možností, které budou mít k dispozici budoucí vlády k narušení práce vysílatele nebo ovlivnění jeho zpravodajství prostřednictvím svých zástupců v radách. Přijetí tohoto návrhu zákona by také bylo důležitým signálem, že současná vláda je odhodlána posilovat demokracii, a posílilo by její výsledky v oblasti svobody médií během jejího předsednictví v Radě Evropské unie. Je však nezbytné, aby po přijetí tohoto zákona následoval sekundární zákon, který zajistí dlouhodobé a udržitelné financování České televize a Českého rozhlasu, které se potýkají s vážnými škrty v rozpočtech a počtech zaměstnanců. Součástí by měla být i dlouho odkládaná legislativní úprava automatického zvyšování koncesionářských poplatků podle inflace. Uprostřed války na Ukrajině bude podpora dobře financovaných a nezávislých českých veřejnoprávních médií jednak působit jako protilátka proti kremelské propagandě, jednak poskytne tolik potřebný vzor pro sousední země, které zažívají podobné ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií, a to jak nyní, tak v následujících letech. Současná vláda má zásadní příležitost posílit pilíř české demokracie a zajistit nezávislost médií veřejné služby do budoucna. Vyzýváme poslance Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, aby využili této chvíle a přinesli progresivní reformu zákona o České televizi. 13. října 2022   Podepsáno: Balkánská iniciativa svobodných médií (BFMI) Unie pro občanské svobody pro Evropu Evropská vysílací unie (EBU) Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF) Evropská federace novinářů (EFJ) IFEX Mezinárodní tiskový institut (IPI) OBC Transeuropa (OBCT) Public Media Alliance (PMA) Reportéři bez hranic (RSF) Organizace médií jihovýchodní Evropy (SEEMO)

Do neděle 23. října 2022 se můžete ucházet o grant Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který cílí do oblasti domácí investigativní a analytické žurnalistiky, zejména na aktuální problematiku s celospolečenským přínosem. Maximální výše podpory pro jeden projekt činí 250 000 Kč, celkově je pro uchazeče o granty ve výzvě Podzim 2022 připraveno 1 250 000 Kč. Veškeré informace získáte na webu https://www.nfnz.cz/granty-aktualni/grantova-vyzva-podzim-2022/.   Žádosti o podporu posílejte na e-mail info@nfnz.cz nejpozději do 23. října 2022.

Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), NFNZ - Nadační fond nezávislé žurnalistiky a Syndikát novinářů České republiky vyzývají Poslaneckou sněmovnu, aby urychleně projednala návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase.   V době, kdy se celá země ocitá v dezinformační válce s Ruskou federací a kdy dezinformační scéna získává své zástupce i v zákonodárných sborech, je nutné, aby demokratické strany podpořily fungování nezávislých médií.   Je třeba snížit politický vliv na ČT a ČRo. Proto je nanejvýš vhodné změnit způsob volby mediálních rad, aby se na ní podílely minimálně obě komory českého Parlamentu. Tento legislativní návrh čeká v Poslanecké sněmovně na projednání už řadu měsíců. V minulém volebním období jsme mohli sledovat snahy o destabilizaci ČT právě prostřednictvím některých radních.   Česká televize i Český rozhlas aktuálně čelí dalšímu útoku směřujícímu proti udržitelnému financování obou institucí. Skupina poslanců ANO navrhuje, aby koncesionářské poplatky nadále nemuseli platit starobní a invalidní důchodci. Tento krok by veřejnoprávní média destabilizoval v dlouhodobém výhledu stále silněji. Vzhledem k demografickému vývoji totiž starobních penzistů přibývá a přibývat bude.   Současná společnost čelí nesnadným výzvám, ať se jedná o válku na Ukrajině, energetickou krizi nebo prohlubující se existenční potíže, do nichž upadá stále víc obyvatel Česka. V této kritické době je pro zachování demokratických poměrů existence silných nezávislých médií klíčová. Poslední komunální volby potvrzují trendy, před kterými sociologové varují už delší dobu. Nemalá část společnosti je vystavená působení dezinformačních zdrojů a kvůli nim a také kvůli horšící se ekonomické situaci ztrácí důvěru v demokratické instituce.   CZ IPI, NFNZ a Syndikát novinářů ČR proto vyzývají političky a politiky demokratických politických stran, aby ještě zvážili navrhované zvýšení koncesionářského poplatku. ČT zaznamenala tento krok naposledy před 14 lety, ČRo ještě dřív. V době rekordně vysoké inflace hrozí, že neřešené podfinancování bude veřejnoprávní média oslabovat stále více. A to v době, kdy je třeba naopak vyplnit prostor vydaný všanc dezinformačním kampaním kvalitně a profesionálně zpracovanými informacemi.     Veronika Sedláčková, předsedkyně CZ IPI Jiří Kučera, předseda správní rady NFNZ Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky     V Praze 27. 9. 2022

Presscentrum představuje snímky fotoreportéra Miroslava Zajíce, absolventa FAMU, držitele ocenění World Press Photo a Ceny za uměleckou činnost Masarykovy akademie.   Portrét M. Zajíce, foto Radovan Šubín Být fotoreportérem je tvrdé řemeslo, proto si říkám dělník periodického tisku, říká o sobě M. Zajíc. Ve své kariéře působil v redakci časopisu Stráž vlasti (na vojně), poté od roku 1967 pracoval 30 let v týdeníku Mladý svět a posledních 23 let spolupracoval s Magazínem deníku Právo.  Za zmínku stojí, že dokumentoval všechny summity M. Gorbačova s R. Reaganem. Byla to právě Reaganova fotografie na Lomonosovově univerzitě v Moskvě (1988), která získala v roce 1989 ocenění na World Press Photo.       M. Zajíc používá fotoaparáty Leica, jeho snímky byly zařazeny do publikace 75 Years of Leica Photography a Leica Magic Moments. V roce 1989 vydal knihu Inventura aneb Dvacet let fotoreportérem Mladého světa s mottem „Snažím se všude fotografovat tak, abych neurazil lidskou důstojnost a mohl se tam kdykoliv vrátit.“ Výstava fotografií M. Zajíce z archivu SN ČR je k vidění v pracovních dnech od 9 do 15 hodin v Presscentru SN ČR, Senovážné náměstí 23, Praha 2.