Evropská komise v reakci na množící se útoky proti reportérům vydala sérii doporučení pro státy Evropské unie, jak by měly přistupovat k ochraně bezpečí novinářů, jejichž zdraví či životy jsou ohroženy při výkonu práce.   Doporučení, která se poprvé zabývají tímto problémem na úrovni EU, vyšla 16. září 2021 poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve zprávě o stavu EU upozornila na nutnost přispět k bezpečí novinářů. „Žádný novinář by neměl zemřít nebo být napadán kvůli své práci. Musíme podporovat a chránit novináře, pro demokracii jsou zcela zásadní,“ prohlásila místopředsedkyně EK Věra Jourová, která má v agendě mimo jiné nezávislost médií. Počet útoků na novináře roste, v loňském roce čelilo v EU útokům 900 novinářů a zaměstnanců médií. K jejich ochraně však země EU nepřistupují dostatečně a jednotně, proto EK vyzvala státy, aby začaly důkladně vyšetřovat a soudit fyzické útoky či vyhrožování týkající se zástupců médií. Bezpečnostní složky by měly začít více spolupracovat s novinářskými organizacemi, aby měly lepší informace o hrozbách vůči novinářům. Novináři by také měli mít podle unijní exekutivy bez jakékoli diskriminace přístup k informacím od úřadů, K téměř třetině útoků vůči novinářům došlo během protestů a demonstrací, proto EK doporučila, aby byli policisté zasahující při protestech vyškoleni k lepšímu zajištění bezpečnosti reportérů. Novináři by měli být po dohodě s policií vždy jasně identifikováni a dostat informace o potenciálním nebezpečí. Jourová upozornila i na stoupající počet online útoků na novináře, kteří se snaží bránit šíření dezinformací na sociálních sítích. EK proto doporučila státům, aby podporovaly spolupráci mezi sítěmi a organizacemi chránícími bezpečí novinářů. Orgány kybernetické bezpečnosti by mohly vyhovět žádostem novinářů, kteří chtějí vědět podrobnosti o napadení svých účtů na sítích. Zvláštní pozornost by státy měly věnovat bezpečí novinářek, které čelí útokům na internetu častěji než muži.   Evropská komise nyní povede debatu se státy a zástupci novinářů o právně nezávazných doporučeních. Plánuje vydat Akt o svobodě médií, který by měl podpořit ochranu nezávislosti sdělovacích prostředků a také pokračuje práce na legislativě a dalších opatřeních, které by měly novináře lépe chránit před tzv. strategickými žalobami, jejichž cílem je novináře umlčet.   (Foto: zdroj Euractive)

Kurz "Collective bargaining for all in the media" se koná on-line v anglickém jazyce v měsících listopadu a prosinci 2021 (vždy v úterý, celkem 18 hodin), závěrečný prezenční dvoudenní blok se uskuteční v lednu 2022. Zájemci se mohou hlásit do 1. října prostřednictvím odkazu https://forms.gle/W2LJjS7dXmdUs7nL8https://forms.gle/W2LJjS7dXmdUs7nL8, více informací na webu EFJ www.europeanjournalists.org .  

Profese novináře patří v diktátorském Bělorusku k nejnebezpečnějším povoláním. Za loňský rok tam bylo zatčeno k pěti stům novinářů, přes šest desítek jich bylo mučeno a téměř stovka žurnalistů dočasně zadržena. Všechny nezávislé redakce a internetové kanály byly Lukašenkovým režimem potlačeny a donuceny ukončit svou činnost, takže v Bělorusku nezůstala žádná svobodná demokratická média. Dne 8. září 2021 organizují Bělorusové v České republice demonstraci na podporu svobody slova a vězněných běloruských novinářů. Akce se koná od 19 hodin na pražském Palachově náměstí před Rudolfinem.

Dědečkem automobilem v 16. ročníku ankety se stala babička PRAGA z roku 1914.    Slavnostní vyhlášení letošních výsledků ankety Dědeček automobil se odehrálo 21. července 2021 v barokních kulisách Nostického paláce v Praze, sídla Ministerstva kultury ČR. Právě pod záštitou ministra kultury se totiž konal již 16. ročník této populární ankety, kterou tradičně vyhlašuje Mobile muzeum České republiky a podporuje ji mj. Syndikát novinářů ČR a Syndikát severočeských novinářů.          Titul Dědečka automobila v hlavní kategorii získalo historické vozidlo PRAGA A, které bylo vyrobeno v roce 1914 pod číslem 338. Jeho majitel Martin Urban (na snímku) převzal cenu od náměstka MK ČR pro řízení sekce kulturního dědictví Vlastislava Ourody a předsedy soutěžní poroty Vratislava Kulhánka.  V kategorii Osobnost veteranismu se letos předávaly tituly dva. Ten aktuální získal Miroslav Krejsa (na snímku) za propagaci oboru, sběratelské a restaurátorské aktivity a pořadatelství závodu historických vozů 1000 mil československých. Loňský titul převzal Ladislav Samohýl za propagaci v tuzemsku i zahraničí a za sběratelskou, renovátorskou a vydavatelskou činnost.      V kategorii motoristických akcí ocenila porota, v níž tradičně zasedají rovněž zástupci SN ČR František Kučera a Svatopluk Holata, Výstavu historických vozidel FIAT. Za pořadatelské organizace převzali ocenění Pavel Štepánek, Karel Kříž a Karel Huleš. Čestné uznání za novinářskou a publikační činnost věnovanou historickému motorismu převzal ředitel Památníku Karla Čapka ve Strži Zdeněk Vacek z rukou zástupců SN ČR Mariny Hofmanové a Svatopluka Holaty.     Slavností, která byla zasazena do „garáží pro motory své doby“, tedy do krásně zrenovovaných prostor bývalé konírny doplněných Neprašovou tematickou plastikou, provázel slovy Pavel Žur, hrou na hoboj Vilém Veverka a zpěvem pak Dušan Růžička.     Náměstek ministra kultury ČR Vlastislav Ouroda vyzdvihl, že mohl přivítat lidi, kteří se dlouhodobě věnují péči o významný segment  kulturního dědictví v rámci dějin techniky, konkrétně o doklady automobilismu na našem území. „Tradice technické zručnosti, invence ve strojírenství i v designu, to jsou velká témata naší historie a doufejme, že i budoucnosti.“ Připomněl též podíl Ministerstva kultury na péči o historická vozidla v rámci pražského NTM a TM v Brně, jichž je zřizovatelem, přesto zdůraznil, že aktivita v nevládní sféře je v současnosti klíčová ve věcech, které je pro stát obtížné zajistit.   Foto František Kučera     Nadcházející výročí automobilového průmyslu v Čechách a kulturní souvislosti   S anketou a jejím popularizačním kontextem souvisí rovněž blížící se 150. výročí narození zakladatele našeho autoprůmyslu, libereckého rodáka barona Theodora von Liebiga (1872–1939), majitele prvního automobilu v Čechách. Když byl na konci 19. století v Kopřivnici vyroben první automobil, nikdo nemohl tušit, nakolik se v Čechách automobilový průmysl rozvine. A není bez zajímavosti, že loňským Dědečkem automobilem byl vyhlášen závodní vůz NW 12 ze sbírek Národního technického muzea, který si právě baron von Liebieg nechal vyrobit v Kopřivnici. Za zlatou éru Československého motorismu jsou pak považovány roky první republiky. Úsilí a umění, které tomu předcházelo i následovalo a formovalo obor k dnešnímu úspěchu, je úctyhodné. Proto vznikl v roce 2003 výstavně anketní projekt „Dědeček automobil“, jehož název vzdává hold malíři a ilustrátorovi Kamilu Lhotákovi (1912–1990), autorovi stejnojmenné knížky. Třicítku umělcových děl vlastní Oblastní galerie Liberec, která ve svých počátcích sídlila v objektu dynastie Liebiegů, jejíž vrcholný představitel Theodor vlastnil první auto v Čechách, třetí v Rakousku-Uhersku a byl uznávaným pionýrem motorismu.  

Putovní výstava Region Press Foto 2020 je k vidění v prostorách Špitálu v Jaroměřicích nad Rokytnou do úterý 31. srpna 2021. Připravil ji Syndikát novinářů Vysočina ve spolupráci s městem.   „Tato budova je jedním z nejstarších objektů, kde se Region Press Foto konalo. Dočetl jsem se na webových stránkách města, že Špitál existoval v Jaroměřicích nad Rokytnou již před rokem 1382," uvedl při červencové vernisáži předseda Syndikátu novinářů Vysočina Jaroslav Paclík.   Fotografie na výstavě jsou dokumentární, reportážní, nebo výtvarné. Téma je libovolné. Tentokrát se účastní následující média: Havlíčkobrodský deník, Horácké noviny, Jaroměřický zpravodaj, Ježkovy oči, Jihlavský deník, Jihlavské listy, Jihlavské noviny, Kraj Vysočina, MF Dnes a 5plus2, Pelhřimovský deník, Telčské listy, Třebíčský deník, Třebíčské noviny, Žďárský deník, Žďárské noviny, Vysočina–news.cz a Horácké novinky.cz.     Výstava Region Press Foto je první ze tří hlavních aktivit Syndikátu novinářů Vysočina. Tou druhou je autorská soutěž pro píšící novináře nebo rozhlasové a televizní reportéry Péče o naše památky. A v neposlední řadě je tradiční velkou akcí je soutěž v psaní krátkých satirických básní Epigram. Letošní rok je v tomto směru obzvlášť významný – protože roku 2021, konkrétně 31. října, uplyne 200 let od narození slavného českého spisovatele, epigramatika i novináře Karla Havlíčka Borovského.     Autor snímků z červencové vernisáže František Hruška

I po uplynutí řádného termínu je možno ještě do 15. září uhradit členské příspěvky SN ČR, a to s 50% přirážkou (viz Stanovy SN ČR). Aktuální příspěvky činí: řádní členové     1.100 Kč, studenti a senioři    500 Kč, mimořádní členové    1.700 Kč. Poté pro nesplnění základní povinnosti zaniká členství v SN ČR.   Platbu lze provést převodem na účet SN ČR 6007047001/5500 nebo složenkou, jako variabilní symbol vždy uveďte číslo své členské průkazky, případně můžete zaplatit v hotovosti v kanceláři SN ČR.