Ve věku 82 let na Zelený čtvrtek 17. 04. 2025 zemřel novinář, politik a spisovatel Jaromír Štětina. Česká žurnalistika ztrácí významného a váženého autora. Byl jedním z prvních českých polistopadových válečných zpravodajů, stál u zrodu nové novinářské organizace, coby symbolu svobody slova. Vždy bojoval proti komunistické zlovůli.   Po roce 1989 byl zpravodajem Lidových novin v Moskvě a v období 1993 až 1994 jejich šéfredaktorem. V roce 1994 založil soukromou novinářskou agenturu Epicentrum a věnoval se především válečnému zpravodajství, například v Náhorním Karabachu, Čečensku nebo Afghánistánu. Je držitelem prestižní novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky a medaile Za zásluhy, kterou mu na přelomu tisíciletí udělil prezident Václav Havel.   Čest jeho památce!

Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů České republiky považují návrh úprav zákona, který zavádí tresty za zveřejňování informací z přípravného trestního řízení i tehdy, když je jejich zveřejnění ve veřejném zájmu, za potenciální ohrožení svobody tisku. Tento pozměňovací návrh předložil Ústavně-právnímu výboru poslanec Radek Vondráček (ANO). Podle médií hrozí, že návrh povede k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších osob. Vyzývají proto zákonodárce, aby návrh při dalším projednávání odmítli, a zároveň nabízejí odbornou spolupráci při hledání přijatelnější úpravy.   Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny schválil všemi hlasy svých členů až na jednu výjimku k dalšímu projednávání poněkud nestandardně neveřejně podaný pozměňovací návrh předsedy Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Návrh ve svých důsledcích kriminalizuje porušení již nyní v principu platného zákazu (nemožnosti) zveřejňovat informace z přípravného trestního řízení tam, kde na jejich zveřejňování není veřejný zájem.   Výše uvedené mediální asociace v návrhu spatřují nebezpečí ohrožení svobody médií, které vyplývá zřejmě ze zásadního nepochopení jejich role. Posláním médií je přinášet veřejnosti všechny relevantní a důvěryhodné informace, což samozřejmě zahrnuje i informace z přípravného trestního řízení, pokud tyto informace od osob v těchto řízeních zapojených uniknou. Zákonodárci a ostatní činitelé by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby informace nebyly předmětem úniku, nikoliv se snažit postihovat média za to, že o únicích a jejich obsahu zpravují veřejnost. Kriminalizace zveřejnění takovýchto informací může novináře a poskytovatele mediálních služeb odrazovat od toho, aby veřejnost informovali o významných kauzách týkajících se politiků či jiných veřejně činných osob (tzv. chilling efekt).   Návrh však nedopadá pouze na novináře, bude se ve skutečnosti týkat i bloggerů, diskutujících na sociálních sítích, politiků samotných apod.   V návrhu nespatřujeme prostředek ochrany presumpce neviny, jak se snaží tvrdit ti, kteří novelu podporují, ale nástroj, jak bránit novinářům a dalším osobám informovat o jednotlivých trestních případech na principu padni komu padni. Potenciální riziko uložení trestu odnětí svobody až na 5 let může vyvolat u novinářů, vydavatelů, ale i jiných osob, které by chtěly informovat o kauze veřejného zájmu, nejistotu, obavy a vést k nebezpečné autocenzuře. Odvoláváme se na čl. 21 Evropského nařízení o svobodě médií, který jasně stanovuje povinnost členských států nastavovat vnitrostátní opatření týkající se poskytovatelů mediálních služeb tak, aby nedocházelo k ovlivňování redakční svobody. Taková opatření musí být řádně odůvodněná, transparentní, objektivní a nediskriminační. Vzhledem k chybějící důvodové zprávě k tomuto bodu nebyl tento požadavek naplněn.   Vyzýváme proto zákonodárce, aby obsah tohoto pozměňovacího návrhu předloženého prostřednictvím Ústavně-právního výboru poslancem Radkem Vondráčkem při dalším projednávání návrhu novely trestního řádu a zákona odmítli. Zároveň jsme připraveni být odborným partnerem do diskuse o návrhu změn v této problematice.

Syndikát novinářů ČR k 10. 4. 2025 odchází ze sociální sítě X v souvislosti se změnami, které iniciuje její vlastník Elon Musk. Jde především o antisemitské postoje, šíření nenávistných myšlenek, extrémních postojů a zneužívání sítě jako nástroje politických ambicí vlastníka. Toto směřování je neslučitelné s hodnotami, které zastáváme.   K tomuto dni jsme zřídili nový účet na sociální síti Bluesky Social -> @sncrcz.bsky.social

Syndikát novinářů ČR upozorňuje na nebezpečí související s návrhem předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (za ANO), který prošel ústavněprávním výborem Sněmovny. Ten by zakázal zveřejňovat totožnost trestně stíhaných lidí. Legislativní změna by zásadně ovlivnila práci médií, především investigativních novinářů.   SN ČR má zato, že trestní řád už teď dostatečně upravuje ochranu totožnosti poškozeného, svědka, zúčastněné osoby i té, proti které se vede trestní řízení. Orgánům činným v trestním řízení totiž zakazuje v přípravném řízení zveřejnit informace, které by ke zjištění takové totožnosti vedly. Problém častých informačních úniků není možné řešit zpřísněním práce médií. A v důsledku může při extrémních výkladech ohrozit i mnohá vyšetřování, protože by mohlo zablokovat publikování informací důležitých pro identifikaci obětí trestných činů.   Návrh legislativní změny vidíme jako přímý útok na svobodu médií a základní demokratické principy naší společnosti. Občané této země mají právo na průběžné informace o vyšetřování závažných trestních kauz, v nichž figurují například politikové či jin veřejní činitelé. Zavádějící je také argument Radka Vondráčka, že je svoboda slova médiím zajištěna v trestním řádu institutem veřejného zájmu, který převažuje nad právem na ochranu soukromí. Ten totiž redakce neochrání před vlnou potenciálních žalob, jejímž cílem nebude ani tak vyvrácení veřejného zájmu, ale hlavně zbrzdění práce médií či rovnou jejich ekonomická likvidace.

Klub leteckých novinářů při SN ČR získal čestné uznání za renovaci a obnovu první české pilotky Boženy Laglerové. Hrob na Bubenečském hřbitově v Praze 6 po smrti jejího manžela postupně chátral a od 1998 už neměl ani nájemní smlouvu. Letečtí novináři své desetileté úsilí o jeho obnovu završili loni na podzim. Více jsme o tomto počinu informovali v Mediažurnálu 3-4/2024.  

Association des journalistes professionnels (AJP) pořádá 16. - 17. června 2025 workshop k péči o duševní zdraví. Seminář se uskuteční v belgickém Namuru a bude řešit mimo jiné syndrom vyhoření a další psychosociální rizika novinářské práce, kterou v posledních letech značně proměnila např. covidová pandemie, digitální transformace mediálního průmyslu či válečné konflikty.   Termín pro uzavření příjmu přihlášek je 10. dubna 2025. Více informací o projektu. Registrace.   EFJ hradí účastníkům náklady na cestu a ubytován. Přihlášení novináři, kterým pořadatelé potvrdí účast , jsou povinni uhradit registrační poplatkem ve výši 30 EUR.