Včera nad ránem mi umřel kamarád Rudolf Zeman. Kdyby existovala nějaká pamětní kniha moderních českých dějin, měla by v ní o něm stát věta: „Zasloužil se o největší okamžiky moderní české žurnalistky.“ Myslím tím především ty dva roky, po které spolu se šéfredaktorem Jiřím Rumlem připravoval samizdatové Lidové noviny. Útlé sešitky formátu A4, znovu a znovu rozmnožované v počtu, který se málem blížil nákladu současných papírových novin, pomáhaly víc než co jiného lidem otevírat nejen oči, ale i ústa k protestu, a nakonec je dovést na ta příslovečná náměstí, kde si znovu vzali svou zemi do svých rukou.     Rudolf Zeman s Františkem Janouchem v redakci Lidových novin 16. prosince 1989     Na rozdíl od jiného Zemana, který se chlubí, že on byl už na Národní – ač ho tam nikdo neviděl –, kde byl v tu chvíli Ruda Zeman, se ví dobře. Seděl v cele ruzyňské věznice, kde ho s Jirkou Rumlem od října 1989 Státní bezpečnost za vydávání samizdatových Lidovek zadržovala. Ruda Zeman musel estébákům ležet hluboko v žaludku: málokdo uměl vzdorovat tak jako on, tvrdošíjně a zarputile, při výslechu nechat otázky padat pod stůl bez odpovědi a jen se očima vysmívat. Byl totiž statečný opravdově, klidně, bez velkých gest. Estébákům to už ale nevyšlo, museli oba propustit 26. listopadu. Dorazili rovnou na milionovou demonstraci na Letnou, a když se objevili na tribuně, vítali je lidé tak hlasitě, že i kdyby si Husák na Hradě cpal palce do uší, stejně by slyšel, že komunisté to v Čechách jednou provždy prohráli. (Přestože se otrlí zombies kolem s. Filipa pořád snaží drát z hrobu ven.)     V redakci LN v únoru 1990     Nevzpomínám si, jestli tenkrát na Letné na sobě Ruda měl svou uniformu, džínovou bundu do pasu a brašnu přes rameno, v níž nosíval rukopisy. Že ale držel mezi zuby dýmku nepochybuju. Nosíval tu bundu snad odjakživa. Když ho po osmašedesátém normalizátoři vyhodili z rozhlasu, když se svým parťákem Miroslavem, tenkrát ještě nikoli kardinálem Vlkem umýval výlohy v Karlíně a okolí, když jsme pak sedávali v první redakci už legálních lidovek na rohu Václaváku a Opletalky. Ve vybydlených místnostech, opuštěných Zemědělskými novinami, vznikala redakce nejen deníku, ale taky se tam rodil celý mediální dům, zastřešující kulturní a literární časopisy, nakladatelství, místo v něm měli surrealisté, studenti i rockeři. Když jsme se někdy večer sešli u vína, tísnili se v prosezených křeslech noví ministři, čerství poslanci, univerzitní profesoři, před pár týdny zakázaní spisovatelé, ve dveřích se střídali světoví vydavatelé a žurnalistické hvězdy.     Duben 1993, autor všech fotografií Zdeněk Merta      Měli jsme velké plány, naděje a iluze, ale taky malou praxi a ještě menší zkušenosti, řekl o tom jednou Ruda Michalu Prokopovi v Krásných ztrátách.   Pak Jirka Ruml odešel do Parlamentu a v čele redakce ho vystřídal Ruda, jeho pak zase já, mě Tomáš Smetánka… život zkrátka běžel dál a na naše plány se neohlížel. Ale – aspoň jsme to zkusili.   Byla to velká doba a Ruda byl její velký muž.     Jaroslav Veis (vzpomínka vyšla v Lidových novinách v sobotu 12. 6. 2021)  

Evropská novinářská federace připravila dotazník, který se týká zkušenosti novinářů s prací z domova. Cílem je získat informace k zajištění rovných a bezpečných podmínek, pokud se tento způsob práce stane běžným i po skončení pandemie. Máte-li zájem, můžete se zúčastnit dotazníkového šetření, a to do 16. července 2021 prostřednictvím tohoto odkazu https://forms.gle/YapwY9rHNGiEiC2x8.   Na uvedené téma proběhnou ve dnech 22. a 23. září 2021 dva on-line semináře, kde budou mj. prezentovány také výsledky výše uvedeného dotazníkového průzkumu. Jednacím jazykem je angličtina.        

Syndikát novinářů ČR vyzývá Poslaneckou sněmovnu PČR, aby odmítla návrh na zařazení novinářů Českého rozhlasu a České televize mezi osoby, které jsou povinny podávat majetková přiznání.     Pozměňovací návrh poslance Jiřího Valenty k zákonu č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který hodlá zařadit profesionální novináře Českého rozhlasu a České televize mezi osoby, jež jsou povinny podávat majetková přiznání, zařazený na pořad jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, by měl být odmítnut. A to přinejmenším ze dvou závažných důvodů. Zaprvé, návrh používá pojem „profesionální novinář“, který se v českém právním systému nevyskytuje, a proto není jasné, na koho by se navrhovaná povinnost měla vztahovat. Zadruhé, povinnost majetkového přiznání se v České republice týká veřejně činných osob, které mohou rozhodovat o užití státních nebo veřejných financí, což není v kompetenci novinářů. A to ani těch, kteří pracují v médiích veřejné služby, ani těch, kteří pracují v soukromém sektoru. Proto návrh zavést povinnost majetkových přiznání „profesionálních novinářů“ Českého rozhlasu a České televize nutno pokládat za zcela neopodstatněný.   Ke kontrole práce médií veřejné služby jsou příslušné mediální rady a potažmo Poslanecká sněmovna, která jejich členy volí a která má také právo tyto rady odvolávat v případech definovaných zákonem.   Návrh poslance Jiřího Valenty je součástí tlaku usilujícího omezit nezávislost médií veřejné služby, a proto by ho měla Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítnout.   Adam Černý, předseda SN ČR     K této věci se rovněž vyjádřil Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu svou rezolucí CZ IPI k majetkovému přiznání novinářů.   

Chcete si průběžně rozšiřovat svůj novinářský záběr a současně potrénovat angličtinu? V případě, že ano, je tu pro vás nabídka: Evropská federace novinářů (EFJ) připravila na dny 23. a 24. června 2021 webináře na téma trendy, zkušenosti a trénink v žurnalistice. V obou dnech se webináře konají od 13:00 do 15.00 hodin, jednacím jazykem je angličtina. Podrobné informace viz https://europeanjournalists.org/blog/2021/05/31/online-seminar-trust-in-media-trends-skills-and-training-in-journalism/ K přihlášení na první den klikněte zde, na druhý den se registrujte zde. 

Slavnostní představení nového období programu KREATIVNÍ EVROPA 2021–2027 se koná v pondělí 7. června od 10 do 12 hodin online. Připojit se můžete prostřednictvím platformy Zoom na tomto odkaze bez předchozí registrace. Akce bude též živě přenášena na facebooku Kreativní Evropy zde.   Program 10:00–10:15     Úvod (Pavla Petrová, ředitelka IDU a Michal Bregant, ředitel NFA) 10:15–11:00      Nová Kreativní Evropa – novinky a výzvy v programech Kultura a Media; mezioborová část – Creative Innovation Lab,               podpora médií a mediální gramotnosti (Magdalena Müllerová, KKE Kultura, Daniela Staníková, KKE MEDIA)   11:00–11:15       Přestávka 11:15–11:30       Další aktivity Kreativní Evropy (Tomáš Řepa, Viktor Debnár, KKE Kultura) 11:30–11:40      Další programy EU pro kulturu (Magdalena Müllerová, KKE Kultura, Daniela Staníková, KKE MEDIA)  11:40 – 12:00   Diskuse  Programem provází Saša Michailidis.  

Zaměřujete na témata relevantní pro publikum v České republice a nechcete zůstávat jen u popisu problému? Do neděle 6. června se můžete ucházet o grantovou podporu tohoto typu tvorby.   Novináře a novinářky zaměstnané v redakcích i na volné noze podpoří kromě finanční částky až 18.000 korun rovněž mentoring ze strany Transitions během práce na článku. Téma nemusí být promyšlené do detailů, koordinátoři programu Solution Journalism s jeho rozpracováním pomohou.   Před podáním žádosti se inspirujte webinářem „Solution journalism – jak na to?“ a prostudujte Základní manuál SJ (v češtině zde nebo jako PDF ke stažení). Bližší podmínky výzvy naleznete ZDE.