Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), NFNZ - Nadační fond nezávislé žurnalistiky a Syndikát novinářů České republiky vyzývají Poslaneckou sněmovnu, aby urychleně projednala návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase.   V době, kdy se celá země ocitá v dezinformační válce s Ruskou federací a kdy dezinformační scéna získává své zástupce i v zákonodárných sborech, je nutné, aby demokratické strany podpořily fungování nezávislých médií.   Je třeba snížit politický vliv na ČT a ČRo. Proto je nanejvýš vhodné změnit způsob volby mediálních rad, aby se na ní podílely minimálně obě komory českého Parlamentu. Tento legislativní návrh čeká v Poslanecké sněmovně na projednání už řadu měsíců. V minulém volebním období jsme mohli sledovat snahy o destabilizaci ČT právě prostřednictvím některých radních.   Česká televize i Český rozhlas aktuálně čelí dalšímu útoku směřujícímu proti udržitelnému financování obou institucí. Skupina poslanců ANO navrhuje, aby koncesionářské poplatky nadále nemuseli platit starobní a invalidní důchodci. Tento krok by veřejnoprávní média destabilizoval v dlouhodobém výhledu stále silněji. Vzhledem k demografickému vývoji totiž starobních penzistů přibývá a přibývat bude.   Současná společnost čelí nesnadným výzvám, ať se jedná o válku na Ukrajině, energetickou krizi nebo prohlubující se existenční potíže, do nichž upadá stále víc obyvatel Česka. V této kritické době je pro zachování demokratických poměrů existence silných nezávislých médií klíčová. Poslední komunální volby potvrzují trendy, před kterými sociologové varují už delší dobu. Nemalá část společnosti je vystavená působení dezinformačních zdrojů a kvůli nim a také kvůli horšící se ekonomické situaci ztrácí důvěru v demokratické instituce.   CZ IPI, NFNZ a Syndikát novinářů ČR proto vyzývají političky a politiky demokratických politických stran, aby ještě zvážili navrhované zvýšení koncesionářského poplatku. ČT zaznamenala tento krok naposledy před 14 lety, ČRo ještě dřív. V době rekordně vysoké inflace hrozí, že neřešené podfinancování bude veřejnoprávní média oslabovat stále více. A to v době, kdy je třeba naopak vyplnit prostor vydaný všanc dezinformačním kampaním kvalitně a profesionálně zpracovanými informacemi.     Veronika Sedláčková, předsedkyně CZ IPI Jiří Kučera, předseda správní rady NFNZ Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky     V Praze 27. 9. 2022

Presscentrum představuje snímky fotoreportéra Miroslava Zajíce, absolventa FAMU, držitele ocenění World Press Photo a Ceny za uměleckou činnost Masarykovy akademie.   Portrét M. Zajíce, foto Radovan Šubín Být fotoreportérem je tvrdé řemeslo, proto si říkám dělník periodického tisku, říká o sobě M. Zajíc. Ve své kariéře působil v redakci časopisu Stráž vlasti (na vojně), poté od roku 1967 pracoval 30 let v týdeníku Mladý svět a posledních 23 let spolupracoval s Magazínem deníku Právo.  Za zmínku stojí, že dokumentoval všechny summity M. Gorbačova s R. Reaganem. Byla to právě Reaganova fotografie na Lomonosovově univerzitě v Moskvě (1988), která získala v roce 1989 ocenění na World Press Photo.       M. Zajíc používá fotoaparáty Leica, jeho snímky byly zařazeny do publikace 75 Years of Leica Photography a Leica Magic Moments. V roce 1989 vydal knihu Inventura aneb Dvacet let fotoreportérem Mladého světa s mottem „Snažím se všude fotografovat tak, abych neurazil lidskou důstojnost a mohl se tam kdykoliv vrátit.“ Výstava fotografií M. Zajíce z archivu SN ČR je k vidění v pracovních dnech od 9 do 15 hodin v Presscentru SN ČR, Senovážné náměstí 23, Praha 2.         

Novináři a novinářky píšící o památkách zprostředkovávají trvalé hodnoty naší dlouhodobé historie. Napomáhají k sebevědomí, hrdosti a sounáležitosti, ale i k odpovědnosti budoucích generací.   V současné době je zvlášť důležité připomínat naši spoluzodpovědnost. Zejména nyní, kdy se aktivně projevují snahy nacionalistů ve spojení s autokracií. Demokracie je ohrožena, jak vidíme na příkladu Ukrajiny. Spálená země, která přišla o spoustu svého kulturního bohatství, nechť je i pro nás mementem, neboť kulturní dědictví je jedním ze znaků národní identity.   Tak otevřela Naděžda Kalousová jubilejní a bohužel zároveň závěrečný XXV. ročník soutěže Média na pomoc památkám, kterou tradičně zaštiťuje Syndikát novinářů ČR.     V letošním roce byly vyhlášeny výsledky následovně:   V Kategorii tisk – deníky získal 1. cenu Ivan Nikl za dlouhodobé příspěvky o památkách v klatovském regionálním tisku.   V Kategorii rozhlas připadla 1. cena Veronice Štefanové za cyklus o ostravských dělnických koloniích, 2. cenu si odnesla dvojice reportérů Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek za pětidílnou Pouť Slavkovským lesem.   Kategorie televize přinesla 1. ceny redakci Reportérů ČT, dále pořadu Z metropole, a to Petru Sojkovi a Ondřeji Procházkovi a rovněž pořadu Toulavá kamera, přičemž Čestné uznání porota přiřkla Mirce Bezroukové za příspěvek Krumlovské Trojklášteří.   Nejobsáhlejší součástí soutěže je Kategorie publicistika. Čestné uznání získala Marina Hofmanová za obsáhlou studii o mecenáši Josefu Hlávkovi publikovanou v časopise Živa. Prvními cenami ocenila porota časopis Vítaný host v Plzeňském kraji, jmenovitě Davida Růžičku za příspěvek Bože chraň naši zem a Hanu Voděrovou. Z časopisu Vítaný host na Šumavě Evu Horovou za články Zaniklé šumavské pošty a Tomáše Cihláře, který se soustředil na technické památky Pivovary a pivovárky. V časopise Na cestu byl oceněn za sklářskou tématiku Václav Lopata, dále Břetislav Koč za článek Co už Baťa nestihl a autor příspěvku Rekordní náměstí v Kněževsi Roman Hartl. První ceny získali rovněž Aleš Kozák z časopisu Propamátky a Máme vybráno a Jiří Kouba z časopisu Bazén – Sauna za dlouhodobou systematickou práci v oblasti popularizace ochrany kulturního dědictví.   Podrobnou zprávu naleznete v tomto odkazu Média_2022.    

V souvislosti s významnými výročími spisovatele Jaroslava Haška vyhlašuje Syndikát novinářů Vysočina soutěž v psaní povídek. Uzávěrka pro dodání textů je 31. ledna 2023.   Loni jsme si připomínali 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského, nyní se blíži dvojí kulaté výročí dalšího významného, s krajem Vysočina spojeného novináře a spisovatele, Jaroslava Haška. Dne 3. ledna 2023 uplyne 100 let od úmrtí tohoto světoznámého autora a 30. dubna to bude 140 roků od jeho narození. Připomeňme nejen téměř půldruhého tisíce Haškových povídek zveřejněných v dobovém tisku, ale především šest desítek cizojazyčných překladů Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (Haškem psaných či diktovaných především v Lipnici nad Sázavou) či další knižní tituly od spisovatele Jaroslava Haška.       Haškova kulatá výročí jsou důvodem k vyhlášení tvůrčí soutěže pro autory povídek, kteří mohou své práce „v haškovském duchu“ nabídnout k publicitě Syndikátu novinářů ČR. „Posláním soutěže je objevit v každém z nás kousek Švejka nebo srandisty, humoristy nebo toho, kdo dokáže vystihnout a vykreslit naši českou povahu,“ zmínila předsedkyně spolku Krasomil, kulturní publicistka, básnířka a prozaička Radana Šatánková, která bude v porotě soutěže.   Pokyny k soutěži • Prozaická díla ve formě povídky nebo povídek s kontakty autora (jméno, příjmení, bydliště, e-mail a telefon) zasílejte na e-mailovou adresu syndikat.vysocina@volny.cz. • Vyhlašovatelé soutěže uvítají dosud nepublikované texty v rozsahu do maximálně 15 000 znaků včetně mezer. Minimální počet znaků není stanoven. Texty dodejte ve formátu Word, pdf nebo odt, s velikostí písma 12. • Uzávěrka pro dodání textů je 31. ledna 2023, vítězové budou vyhlášeni na jaře téhož roku v souvislosti s výročím 140 let od narození Jaroslava Haška. • Práce budou posuzovány anonymně skupinou odborných hodnotitelů, autory nejlépe hodnocených povídek odměníme zajímavými cenami. • Autor odesláním svého příspěvku souhlasí se zpracováním osobních údajů pro účely soutěže, s prezentací svého díla a se zveřejněním fotografií z vyhlášení výsledků.         Za Jaroslavem Haškem do Lipnice     Na významná výročí se chystá také město Lipnice nad Sázavou, kde Jaroslav Hašek prožil poslední léta svého života a kde je též pohřben. V někdejším spisovatelově domku můžete zhlédnout muzejní expozici. V domku byl vyměněn vstupní portál, rekonstrukcí prošla Haškova zahrádka, plánuje se instalace dobové kuchyně v místnosti, kde bývala. V expozice lze shlédnout televizní smyčku s dokumentem „Poslední stopy“. Rozsáhlejších úprav se dočkalo i bezprostřední okolí spisovatelova hrobu.     Do Lipnice nad Sázavou přivedl v roce 1921 Jaroslava Haška jeho přítel, akademický malíř Jaroslav Panuška. Hašek si v Lipnici zakoupil domek, kde žil až do své smrti v roce 1923. Zde a v blízkém hostinci U České koruny (který nyní provozuje rodina Haškových) napsal převážnou část svého nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Odsud také podnikal se svým dalším přítelem, spisovatelem Zdeňkem Matějem Kudějem, výlety do širokého okolí.    Text a fota Jaroslav Paclík    Na snímcích: Jaroslav Hašek v roce 1922 (foto Wikipedie) Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly v celé řadě světových jazyků Někdejší domek slavného spisovatele a novináře Hrob Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou (foto Wikipedie)      

Ve věku sedmasedmdesáti let zemřel rozhlasový novinář a publicista Jan Jůn. S odkazem na rodinné příslušníky o smutné zprávě ze dne 23. 7. 2022 informoval web iRozhlas.cz Českého rozhlasu, s jehož vysíláním Jůn dlouhodobě spolupracoval jako korespondent ze Spojeného království.   Jůn se narodil 30. června 1945 a na Karlově univerzitě vystudoval žurnalistiku. Pracoval pro Svobodné slovo a nakladatelství Avicenum, po emigraci se redaktorsky podílel na chodu českého vysílání Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, po revoluci začal spolupracovat s Českým rozhlasem. V roce 1999 získal Cenu Ferdinanda Peroutky. Zabýval se mezinárodní politikou, zejména děním v anglosaském světě a západní Evropě a posluchači Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus ho v posledních letech mohli slýchat jako rozhlasový hlas ze Spojeného království, jehož politiku pravidelně komentoval v publicistickém pořadu Názory a argumenty – včetně nedávného konce Borise Johnsona.   Druhou oblastí Jůnova zájmu byla astronomie. Jak Český rozhlas připomíná, přednášel na pražské Štefánikově hvězdárně, dlouho tvořil rozhlasové pořady o vesmíru, byl členem Britské meziplanetární společnosti a přispíval také do tuzemského vědeckého magazínu Vesmír.   Jan Jůn byl dlouholetým členem Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR a přispěl svými stanovisky k mnoha rozhodnutím komise. Několikrát také vystoupil na Fakultě sociálních věd UK, kde studentkám a studentům vyprávěl o žurnalistické práci včetně toho, jak nesnadné bylo získat novinářský post ve Spojeném království.   Foto Jindřich Nosek (NoJin)

Pokud Vás zaujal novinový článek, příspěvek na blogu, v rozhlase nebo v televizi, který přináší svěží pohled na sousední zemi a byl zveřejněn v období od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022, nominujte jej zde. Sledujete-li výkony už delší dobu se zájmem nějakou novinářku či novináře, navrhněte je na Zvláštní ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost. Podrobnější informaci jsme zveřejňovali v květnu viz https://www.syndikat-novinaru.cz/aktuality/zacina-cesko-nemecka-novinarska-cena-2022/.   Diskuze s loňskými aureáty  Máte též příležitost seznámit se s loňskými laureáty Tomášem Lindnerem (Respekt) a Steffenem Neumannem (Sächsische Zeitung / Landesecho), a to v úterý 28. 6. v 15:30 na Dni otevřených dveří na německé ambasádě v Praze v rámci diskuze o tom, jak válka na Ukrajině a její důsledky změnily vzájemné vnímání Čechů a Němců a jejich pohled na společnou Evropu. Debatu můžete sledovat i zde (livestream v češtině).