Česko-německou novinářskou cenu uděluje od roku 2016 Česko-německý fond budoucnosti společně se Syndikátem novinářů ČR a německým novinářským svazem DJV novinářkám a novinářům, kteří diferencovaným a do souvislostí zasazeným zpravodajstvím přispívají k lepšímu porozumění mezi oběma národy. Zvláštní cenu Mileny Jesenské mohou získat aktuální příspěvky zabývající se občanskou odvahou, porozuměním či tolerancí. Do letošního ročníku Česko-německé novinářské ceny bylo přihlášeno 111 soutěžních příspěvků, z nichž postoupily do finále:   Kategorie text (CZ) Zuzana Lizcová: Noční můra? Spící kráska? – Reportér Magazín (13. 1. 2020) Pavel Polák: „Měli by tu zeď zase postavit, a tentokrát čtyři metry vysokou!“ Co pohání hněv ve východním Německu? – Deník N (8. 11. 2019) Vladimír Ševela: Kohout? Spadl ze schodů... – Hospodářské noviny (30. 8. 2019)   Kategorie text (DE) Alexandra Mostýn: Totgesagte leben länger – Die Tageszeitung (18. 11. 2019) Arthur Schnabl: Diese wilde, bescheidene Schönheit – Frankfurter Allgemeine Zeitung (14. 5. 2020)   Kategorie audio (CZ) Václav Jabůrek: Pád Berlínské zdi po 30 letech – Český rozhlas (12. 11. 2019) Lukáš Milota: Smutné česko-bavorské příhraničí v časech koronaviru – Český rozhlas Plzeň (28. 4. 2020) Pavel Šuba: Morgenland – Český rozhlas Plus (1. 1. 2020)   Kategorie audio (DE) Kilian Kirchgeßner: "Nostalgie und Reisefieber: Tschechien schafft seine Bahnhofs-Melodien ab" – ARD-Studio Prag (11. 6. 2020) Natalie Meyer: Dialekte und Hightech – Der Studiengang „Bayern“ in Pilsen – Český rozhlas, Radio Prag (23. 1. 2020) Thomas Muggenthaler: Als Kind in Auschwitz - die letzten Überlebenden erinnern sich – Bayerischer Rundfunk, Bayern 2 (4. 4. 2020)   Kategorie multimédia (CZ) Jan Beránek: Nikam nepatřit. (Příběhy zapomenutých československých občanů, kteří bojovali za svobodu svého domova, aniž by o ně jeho vláda příliš stála.) – Česká televize, ČT24 (28. 10. 2019) Petra Musilová: Sebnitz pomůže Šluknovskému výběžku – Česká televize (23. 7. 2019) Pavel Polák: Série Německé pobřeží očima Pavla Poláka z cyklu Postřehy odjinud – Česká televize (14. 9. 2019)   Kategorie multimédia (DE) Danko Handrick: Weltspiegel-Reportage: Prag ohne Touristen - Magie der Stille – Das Erste 13. 6. 2020) Heike Bittner/ Robert Jahn: Re: Weitermachen in der Krise - Leben mit geschlossenen Grenzen – ARTE / TV (16. 4. 2020) Christian Stücken: Todesschüsse an der tschechischen Grenze – BR Fernsehen (23. 2. 2020)   Finalisté pro zvláštní cenu Mileny Jesenské Jan Beránek: Nikam nepatřit. (Příběhy zapomenutých československých občanů, kteří bojovali za svobodu svého domova, aniž by o ně jeho vláda příliš stála.) – Česká televize, ČT24 (28. 10. 2019) Uwe Kolbe: Ein Unort des 20. Jahrhunderts. Gedanken während einer Reise nach Terezín / Theresienstadt, der Elbe folgend – Bayerischer Rundfunk, Bayern 2 (9. 2. 2020) Pavel Polák: „Měli by tu zeď zase postavit, a tentokrát čtyři metry vysokou!“ Co pohání hněv ve východním Německu? – Deník N (8. 11. 2019)     Porota Česko-německé novinářské ceny je složena z novinářek a novinářů, kteří mají dlouholeté zkušenosti se vztahy mezi oběma zeměmi a hovoří jejich jazyky: Vojtěch Berger, Petr Brod, Daniel Brössler, Libuše Černá, Adam Černý, František Černý, Michael Hiller, dr. Anneke Hudalla, Karel Hvížďala, Bogna Koreng, dr. Peter Lange, Bára Procházková, Lída Rakušanová, Christoph Scheffer a Blanka Závitkovská. Vítězky a vítězové Česko-německé novinářské ceny 2020 budou vyhlášeni v listopadu. Seznam soutěžních příspěvků naleznete zde.

Již XXIII. ročník novinářské soutěže Média na pomoc památkám, kterou spolupořádá spolek PRO BOHEMIA a Syndikát novinářů ČR, byl završen 15. září na slavnosti v sídle SN ČR na pražském Senovážném náměstí. Autoři vítězných prací nejlépe dostáli smyslu soutěže, jímž je podpora publicistické tvorby zaměřené na památky tak, aby novináři svou tvorbou burcovali vládní i odborné instituce a především veřejnost ke spoluodpovědnosti za kulturní dědictví. Skutečnost, že mnohé pořady výrazně zvyšují povědomí občanů o naší kulturní minulosti, dokládá jejich obliba a sledovanost.                      Zakladatelka soutěže Naděžda Kalousová připomněla, že letošní předávání cen se nemohlo uskutečnit v původně plánovaném dubnovém termínu v Českém muzeu hudby kvůli pandemii nového viru. Krizová situace podle ní vedla i k jisté morální očistě a vědomí sounáležitosti s „ideou humanitní, která dává našemu snažení smysl“ (T. G. M.). S tím souvisí i význam hodnot kulturního dědictví, jehož ochrana je naší společnou povinností.        (Fotografie Aleš Holub)   Vítěznou příčku v rozhlasové kategorii obsadila Petra Kultová ze stanice Čro Vltava za živě vysílanou reportáž pražské náplavky. Dlužno podotknout, že i všechny další ceny a čestná uznání v této kategorii získala stanice Vltava. V kategorii televize byly uděleny dvě první ceny, a to redakci pořadu Z metropole za neutuchající zájem o problematiku ochrany památek, a dále Petru Krejčímu za skvělý cyklus Barokní srdce Evropy odvysílaný na ČT 2. Tři první ceny rozdělila porota v kategorii publicistika. Odnesli si je Jaroslav Vála za objevné příspěvky do časopisu Na cestu, Michal Šolc za články pro odborný časopis Bazén-Sauna a dále Stanislav J. Vaclavovic za spolupráci s časopisem HOBULET. Sérií svých příspěvků o opravách památek si Kryštof Havlice získal prvenství v kategorii internet. Cenu PRIX NON PEREANT letos bohužel neobeslal žádný z celostátních deníků. Na závěr slavnostního odpoledne, kterým provázel Václav Žmolík, zazpívala sopranistka Karolína Cingrošová Žmolíková za kytarového doprovodu Miroslava Žáry. Každoroční soutěž je vyhlašována pro novináře, kteří dokumentující péči o kulturní dědictví, přičemž informují širokou občanskou veřejnost o aktuálním stavu různých památek. Výsledkovou listinu naleznete zde, pro více informací o soutěži klikněte do tohoto odkazu.  

Virtuální konference, kterou připravil Mezinárodní tiskový institut IPI pod názvem "Remaining journalism with 2020 vision", běží v příštích čtyřech týdnech počínaje 15. zářím, a to každé úterý a čtvrtek. Vzhledem k současné situaci se díky on-line prostředí můžete z bezpečí domova účastnit setkání se zajímavými novináři, editory a dalšími pracovníky médií z různých částí světa, být s nimi ve spojení a rovněž vyjádřit svou solidaritu v těchto nejistých dobách, kdy je tak důležitá svoboda médií a jejich kvalita. Programové schéma konference a veškeré potřebné informace najdete na webu https://ipiwoco2020.sched.com/.

Pod tímto titulkem informují o šokujícím rozsudku weby mezinárodních novinářských federací IFJ a EFJ (viz obr.). Zatímco Jan Kuciak prokazatelně zemřel kvůli své novinářské práci, jeho vrazi zůstávají nepotrestáni. Obě organizace vyzývají slovenské vrcholné činitele, aby byl případ znovu pečlivě přezkoumán a spravedlivě rozhodnut.   Také organizace sledující mediální svobodu Media Freedom Rapid Response (MFRR) a její partneři (viz seznam signatářů na samém konci příspěvku) označili 3. září za smutný den pro svobodu médií a boj proti násilí na novinářích. Výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen vyjádřil své hluboké zklamání z verdiktu soudu, jenž opakuje tragický vzorec, se kterým se setkáváme po celém světě: nájemní vrazi jsou sice uvězněni, ale na svobodě zůstanou ti, kteří jsou za vraždy novinářů zodpovědní. Je nutné pokračovat v boji za spravedlnost, aby se tato kauza nestala další chladnou položkou ve statistice bitvy proti beztrestnosti.   Článek v originálním znění níže   SLOVAKIA: A TRAVESTY OF JUSTICE IN THE CASE OF INVESTIGATIVE JOURNALIST JÁN KUCIAK AND HIS FIANCÉE MARTINA KUŠNÍROVÁ AS ALLEGED MASTERMINDS ARE ACQUITTED   Media Freedom Rapid Response (MFRR) partners today call for the fight for justice for Slovak investigative journalist, Ján Kuciak and his fiancée Martina Kušnírová to continue, after the Specialized Criminal Court in Pezinok returned a not-guilty verdict for alleged mastermind of their murder, Marian Kočner. The court also acquitted Alena Zsuzsová, a Kočner confidante suspected of acting as an intermediary in the assassination plot, ruling that the evidence presented against both her and Kočner left reasonable doubt. However, the court did find the third accused Tomáš Szabó, one of the hitmen, guilty and he was convicted to 25 years’ imprisonment and ordered to pay damages to the victims’ families. Nonetheless, MFRR said the decision marked a sad day for media freedom and the fight for an end to impunity for the murder of journalists in Europe. Going forward we welcome the appeal of the verdict to the Supreme Court and call for both investigators and prosecutors to reopen the case and work towards securing the direct evidence required for convicting those responsible. International Press Institute (IPI) Deputy Director Scott Griffen, who monitored the investigation and trial, and attended the verdict hearing on behalf of the MFRR, said: “We are hugely disappointed by this verdict, which repeats a tragic pattern we see worldwide: the hitmen go to jail while those ultimately responsible for the murder of journalists remain free. But this cannot be the end. The fight for justice must continue. Investigators and prosecutors must restart thein work, must push forward and ensure that this case does not become yet another cold statistic in the battle against impunity.”Kuciak, whose reporting for Aktuality.sk uncovered allegations of tax fraud and financial crime that implicated some of Slovakia’s political and business elite, and Kušnírová were murdered in thein home on 21 February 2018. The prosecution alleged that controversial businessman Kočner ordered the killing in response to Kuciak’s coverage of his allegedly corrupt political and financial dealings, and asked a trusted associate, Zsuzsová, to arrange it. The latter was said to have contracted a middleman, Zoltán Andruskó, who in turn hired Szabó and Miroslav Marček to carry out the assassination. In December, Andruskó confessed and agreed to cooperate with the prosecution, and was sentenced to 15 years’ imprisonment. Marček, meanwhile, pled guilty in January 2020 and was sentenced to 23 years in prison in April. Today, the Court found that an organised criminal group consisting of Szabó, Marček and Andruskó carried out the assassination of Kuciak who, the Court agreed, was murdered for his work as a journalist, without however explaining which motives drove these three men. In relation to Kočner and Zsuzsová, the judges found that reasonable doubt existed, as they said they were presented mostly with circumstantial evidence emphasising Kočner’s motive, namely revenge towards the journalist. Explaining the ruling, the judges stated that Kočner’s alleged commissioning of the murder was not supported by sufficient direct evidence. In this regard, the Court explained that it did not have full trust in the credibility of Andruskó, who testified that Zsuzsová showed him pictures of Kuciak and later paid him 50,000 euros for the murder. Kočner is believed to have links to both organised crime and SMER-SD (Direction – Social Democracy), the ruling political party that Kuciak was also investigating. Former Prime Minister Robert Fico resigned as a result of the political crisis that was brought about by Kuciak and Kušnírová’s murders. Although we welcome that the executioners have been convicted, the MFRR stresses that for justice to be done, all those who played a role in this heinous crime must be held to account. Moreover, some of the details of the case that were revealed during this trial have served to underscore the need for the Slovak authorities to address the structural failings that undermine the safety of journalists and media workers in the country. Ultimately, until those who orchestrated the killing are brought to justice, the search for truth will go on. During this time, the MFRR stands with the families of Kuciak and Kušnírová and will continue to support our partners and colleagues on the ground and continue the fight against impunity for the killing of journalists both in Slovakia and elsewhere in Europe.   SIGNED BY: Article 19 European Centre for Press and Media Freedom (ECPMF) European Federation of Journalists (EFJ) Free Press Unlimited (FPU) International Press Institute (IPI) Osservatorio Balcani e Caucaso Transeuropa (OBCT)

Když výstřely ve Velké Mače zabily 21. února 2018 mladého slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou, otřásla vražda celou zemí a tisíce lidí vyrazily na náměstí a do ulic. Poroučela se zdánlivě neotřesitelná vláda v čele s Robertem Ficem a objevila se naděje na změnu. Nyní, po vynesení − dosud nepravomocného − osvobozujícího rozsudku nad Marianem Kočnerem, který měl nejsilnější důvod zbavit se nepohodlného novináře, se tato naděje, že spravedlnosti bude učiněno zadost, hodně otřásla. Z vnějšího pohledu se zdá osvobození Mariana Kočnera a jeho pomocnice Aleny Zsuzsové nepochopitelné, protože ti, kteří před soudem o jejich napojení na přímé vykonavatele vraždy vypovídali, odsouzeni byli. O vině či nevině však rozhodoval tříčlenný senát, který se ztotožnil s tezí o organizované vraždě, ale v případě Kočnera a Zsuzsové označil důkazy za nedostatečné. Neboli soud potvrdil, že někdo zorganizoval a zaplatil odpudivý nájemný zločin, ale neurčil hlavního viníka. Pro veřejnost, a to nejen na Slovensku, je výrok Specializovaného trestního soudu tím nejhorším výsledkem, i když ho může ještě napravit odvolací řízení před Nejvyšším soudem. Zaprvé, poškozuje rodiny Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, kterým mohlo přinést částečnou útěchu a zadostiučinění jedině označení a odsouzení organizátora vraždy. Jejím motivem přitom byla jen msta za nepohodlné, kritické články o pokoutních praktikách jednoho z nejbohatších lidí Slovenska. Zadruhé je tu pachuť z nenaplněné spravedlnosti. Otřes po vraždě stačil svrhnout premiéra, odhalit míru korupce na nejvyšších místech včetně například napojení Mariana Kočnera na dnes už bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku. Jejich konverzace na zveřejněných nahrávkách Čechům připomíná klábosení o zákulisních manipulacích „Mazánka“ a „Kolibříka“, jak se svého času důvěrně oslovovali „politický podnikatel“ Roman Janoušek a pražský primátor Pavel Bém. Oba případy jsou sice samozřejmě zásadně odlišné, ale spojuje je nabubřelost a sebejistota figur podobného korupčního vkusu. Cyničtější právníci s oblibou říkají, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. To je zúžený, formalistní pohled na justici, protože zákony a tresty si lidé stanovují, aby v chování mezi sebou vynutili minimum morálky. Někdo by se spokojil s tím, že Marian Kočner si tak jako tak odsedí takřka 20 let za falšování směnek a že dalších 20 roků za objednání vraždy novináře mnoho nezmění, případně že Roman Janoušek byl odsouzen za porušení zákona za volantem. To by byl však omyl. Pokud se slovenské justici nepodaří označit a odsoudit toho, kdo si objednal vraždu jen proto, aby se pomstil za kritické články, zbude jedna opravdu mizerná varianta. Lidé znovu vyjdou do ulic, ale tentokrát proto, aby pořádek zjednal někdo se silnou rukou. Adam Černý

V případu vraždy novináře Kuciaka a jeho přítelkyně Kušnírové byli osvobozeni Marián Kočner a Alena Zsuzsová. Podle slovenského soudu v Pezinku se sice skutek stal, ale neprokázalo se, že to bylo vinou těchto podezřelých. Vrahův řidič Tomáš Szabó byl odsouzen na 25 let vězení. Šokující verdikt ze 3. září  2020 vyvolal velké emoce nejen na Slovensku, např. německý Die Welt v reakci na rozsudek nazval Slovensko mafiánským státem. V souvislosti s touto ostře sledovanou kauzou uvedl předseda SN ČR Adam Černý na ČT24, že pachuť osvobozujícího rozsudku je naprosto zřetelná. Vražda mladého investigativního novináře vnesla mafiánské praktiky do naší bezprostřední blízkosti. Zároveň však Černý připomenul nepříliš dávnou kauzu objednávky smrti novinářky Sabiny Slonkové. V tuto chvíli je nutno respektovat rozhodnutí soudu, ať už je jakkoli nečekané. Pachuť by mohla zneutralizovat skutečnost, že rozsudek není pravomocný, tudíž se případem bude zabývat odvolací instance.