Volby do mediálních rad, nyní zvláště do Rady České televize, vykazují dva podstatné, vzájemně propojené rysy. Řada kandidátů – a bohužel často ti, kteří postupují do konečného výběru a potom i do rady – nemá velké ponětí, co jsou média veřejné služby a jak by měla podle zákona fungovat. Soudě podle otázek kladených kandidátům při veřejném slyšení příliš to nechápou ani leckteří členové volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR rozhodující o seznamu předkládanému poslancům ke konečnému rozhodování.   Jednou z přehlížených příčin nynějšího neutěšeného stavu je opomíjená, přesto však zásadní okolnost. Právní řád České republiky obsahuje povícero závazných norem, které se týkají svobodného přístupu k informacím, nebo třeba tiskový zákon určující tak důležitá pravidla, jako je právo na opravu, nebo zákony o ČTK, ČRo či ČT. Ve všech však schází jedna věc. Současný český právní řád nezná pojem novinář. Odtud se odvíjí mnohdy nesnadné postavení členů novinářské obce.   Pokud se před poslanci či jinými veřejnými činiteli zmíním o nepochopitelném stavu, že český právní řád nezná pojem novinář, první spontánní reakce vyzní ve smyslu „No a co má být?“. Jediné, oč se mohou novináři – s nimi všichni občané – opírat, je Ústava České republiky či přesněji Listina základních práv a svobod, která garantuje svobodu projevu a právo na informace a zakazuje cenzuru. Potom není divu, že debata, které schází pevný základ, sklouzává k jednotlivostem bez souvislostí, jako například k dotazům na kandidáty do Rady ČT, zda si myslí, že Česká televize má dost, anebo příliš mnoho kanálů, zda je ten či onen zpravodajský pořad takový, nebo makový. Výsledný dojem nemá daleko k rozpravám členů hasičského sboru z proslulého filmu Miloše Formana „Hoří, má panenko“. Ten film je nadsázkou, alegorií, takže česká média veřejné služby nemusí končit fraškou na hasičském plese nebo dokonce požárem. Ale neschopnost nebo v horším případě nevůle shodnout se na smyslu a roli médií veřejné služby se v posledních měsících neblaze promítají do jednání Rady České televize nebo Rady České tiskové kanceláře.   Dnešní stav – a nejsou známky, že by se mohl lepšit – není výsledkem jen aktuální politické konstelace. Novely zákonů o mediálních radách po tzv. televizní krizi sice stanovily, že kandidáty do nich mají vysílat nejrůznější sdružení či spolky či instituce, ale až na výjimky se prosazovali předem vytipovaní exponenti politických stran v příkrém rozporu se zákonem, který předpokládá, že v radách budou zastoupeni různí reprezentanti významných názorových proudů ve společnosti. Ihned je nutno dodat, že dnešní hádkami rozkližované rady nejsou o nic lepší než ty jejich předchůdkyně, které blahovolně bez fundované diskuse schvalovaly dokumenty předkládané vedením. O to těžší bude náprava.   Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR

Evropská vysílací unie (EBU), největší evropské sdružení veřejnoprávních vysílatelů, pečlivě sleduje rizika ohrožující pluralitu médií v České republice. Svým dopisem EBU vyjádřila znepokojení nad zvyšujícím se tlakem na nezávislost České televize, zejména v roce parlamentních voleb. Média veřejné služby mají kritický význam při prezentování plurality názorů a jako taková jsou nezbytná pro demokratickou debatu a pro podporu takového prostředí, které občanům umožňuje svobodné vytváření názorů, zejména pak v období voleb.   Především pokud jde o Českou televizi, zaznamenala Evropská vysílací unie zvýšené úsilí o politizaci jejího kontrolního orgánu, Rady ČT, a o zpochybnění nejvyššího vedení televize, což by mohlo být vnímáno jako první krok k oslabení politické nezávislosti České televize. Tyto snahy poškozují nezávislost veřejnoprávních médií v České republice a reputaci země jako moderní evropské demokracie, která dodržuje základní evropské hodnoty, mezi něž patří i svoboda tisku. Česká televize se zejména v posledním roce těší vysoké důvěře veřejnosti. Podle zprávy Digital News Report, kterou vydal Reuters institute, je zpravodajství ČT nejdůvěryhodnějším v České republice. Veřejnoprávnímu vysílateli důvěřuje 62 % respondentů. Navzdory této veřejné podpoře byli do užšího výběru kandidátů na nové členy Rady ČT Volebním výborem Poslanecké sněmovny 18. března nominováni pouze lidé s politickou inklinací k vládnoucí straně.   Jsme povinni v této souvislosti připomenout, že dle čl. 4 odst. 1 Zákona o České televizi „Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.“ Pokud by složení Rady nebylo názorově vyvážené, nelze ji nadále považovat za nestrannou, což může vést k vážnému narušení nezávislosti kontrolního orgánu České televize a později jejího managementu.   Připomínáme, že nezávislost médií je důrazně vyzdvihována v mnoha rezolucích a doporučeních Rady Evropy. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (96) 10 směrem k členským státům ohledně zachování nezávislosti médií veřejné služby uvádí: „Pravidla upravující postavení kontrolních orgánů veřejnoprávních médií by měla být definovaná takovým způsobem, který zabrání, aby byly tyto orgány, a zejména jejich členové, vystaveni riziku politických nebo jiných tlaků.“   Česká televize je aktivním členem EBU a má velký podíl na dlouhodobé podpoře jejích základních hodnot, zejména nezávislosti. V roce 2014 se sama ČT podrobila hodnocení nezávislosti a dodržování dalších veřejnoprávních hodnot vybranými evropskými institucemi – rakouskou ORF, německou Bayerischer Rundfunk, italskou RAI a YLE z Finska, a následně implementovala sérii doporučení, která potvrzovala její dosavadní koherenci.   Evropská vysílací unie si všímá rostoucí míry kritiky a konfrontačního jednání Rady ČT směrem k České televizi a zaznamenala rovněž pokus Rady ČT prosadit usnesení, které by později mohlo vést k odvolání generálního ředitele z důvodu údajného střetu zájmů, jenž byl 16. března většinou členů Rady ČT zamítnut.   Jsme znepokojeni zvyšující se mírou politizace kontrolního orgánu České televize a apelujeme na Parlament České republiky, aby zajistil nezávislost České televize tak, aby i nadále mohla být vzorem veřejnoprávního vysílání nejen v České republice, ale i v Evropě.   Dopis podepsala předsedkyně EBU paní Delphine Ernotte Cunci (šéfka televizní stanice France Télévisions), generální ředitel EBU pan Noel Curran a dále členové výkonné rady EBU Thomas Bellut (generální ředitel ZDF), Cilla Benko Lamborn (generální ředitelka SR), Marcello Foa (předseda RAI), Monika Garbaciauskaite Budriene (generální ředitelka LRT), Sebastian Sergei Parker (zástupce generálního ředitele C1R), Fran Unsworth (ředitel zpravodajství a publicistiky BBC) a Alexander Wrabetz (generální ředitel ORF).   Syndikát novinářů ČR se plně ztotožňuje s obsahem výše citovaného dopisu, který EBU zaslala předsedovi SN ČR Adamu Černému.   Zde se můžete prokliknout na dopis EBU v českém a anglickém jazyce.

Syndikát novinářů na Vysočině opět po roce uspořádal autorskou soutěž Péče o naše památky. Zúčastnit se mohli redaktoři i kronikáři. Pojedenácté v historii se konala autorská soutěž Péče o naše památky, v níž bylo hodnoceno celkem 18 prací od devíti autorů z devíti médií. Hlavní cenu získalo šest novinářů: Kryštof Havlice z časopisu PROPAMÁTKY – za článek o obnově mlýna v Trhonicích Helena Zelená Křížová ze Žďárského deníku – za článek o osudu kapličky v Křídlech Michal Mašek ze serveru Vysočina-news.cz – za příběh zvonu v Bartoušově u Havlíčkova Brodu Martin Singr z Jihlavského deníku – za téma o chystaném muzeu ve Frankově Zhořci na Žďársku Irena Šarounová z Českého rozhlasu Vysočina – za příspěvky o rabínském domě v Třebíči a prvorepublikovém domě v Počátkách Jiří Bárta z mediální skupiny MAFRA – za rozhovor s kastelánem zámku v Náměšti nad Oslavou   Porotu zaujaly také příspěvky Arnošta Pacoly z Horáckých novin, Jakuba Hlouška z časopisu NaCestu a Jany Kudrhaltové z Havlíčkobrodského deníku.   Autorská soutěž Péče o památky Vysočiny byla vysočinským sdružením SN ČR poprvé vyhlášena v roce 2009. Cílem je ocenit autory, kteří informují o iniciativním, příkladném vztahu jednotlivců i subjektů k péči o hmotný odkaz minulosti. Hodnotí se způsob, jakým autor přiblížil životní postoje lidí a jejich vztah k péči o konkrétní památky na Vysočině. Důležitá je stylistika a čtivost příspěvku, naopak nezáleží na tom, zda jde o památku „velkou“ (hojně navštěvovanou), nebo malou z některé vsi na Vysočině – i tam bývají příklady péče o místní památky hodné následování. Kvůli pandemii koronaviru nemohly být ceny předány na tradičním slavnostním setkání novinářů s hejtmanem Kraje Vysočina, vítězové je obdrží poštou. Příští ročník soutěže, kterou podporuje Kraj Vysočina a národní památkový ústav, už nad bude opět zakončený osobním setkáním s úspěšnými novináři a kronikáři, věří předseda Syndikátu novinářů Vysočina Jaroslav Paclík.

Pokrýváte výše uvedené téma, nebo vás hodně zajímá? Nyní se můžete přihlásit do bezplatného on-line kurzu, který od 29. března do 25. dubna 2021 pořádá UNESCO ve spolupráci s britským Knight Center, WHO a dalšími partnery. Masivní otevřený on-line kurz (MOOC) je dostupný zájemcům vládnoucím angličtinou, francouzštinou, španělštinou nebo portugalštinou. Podrobné informace naleznete v tomto odkazu.

Evropská federace novinářů (EFJ) zve zájemce k účasti na webináři, který pod názvem Building independent media to counter political interference pořádá ve dnech 19. a 20. dubna 2021.   Jak je již z názvu webináře patrné, jeho cílem je hledat cesty a způsoby, jak se v médiích bránit stále se zvyšujícímu politickému tlaku. Mezi mluvčími z řad zahraničních odborníků uslyšíte mj. též eurokomisařku Věru Jourovou nebo dr. Václava Štětku z Evropské asociace pro komunikační výzkum a vzdělávání (ECREA). Podrobné informace o akci i jejích mluvčích naleznete v tomto odkazu.   Na první konferenční den v pondělí 19. 4. od 11:00 do 13:00 se můžete registrovat zde. K programu v úterý 20. 4. od 13:00 do 16:30 se registrujte zde. 

Evropská federace novinářů EFJ spolu se členskými organizacemi napříč kontinentem je velmi znepokojena stupňujícími se represemi Lukašenkova režimu v Bělorusku, potlačováním lidských práv, svobody tisku a vězněním tamějších novinářů.   Ve čtvrtek 25. března, což je v Bělorusku Den svobody, odešle EFJ dopis vrcholným evropským institucím s požadavkem, aby Bělorusko mj. okamžitě propustilo všech 11 aktuálně vězněných novinářů (v současnosti je v zemi 250 politických vězňů, přičemž od srpna 2020 bylo zadrženo již přes 30 tisíc lidí, mezi nimi i 480 novinářů). Dále je požadováno zrušení správního a trestního řízení proti v pátek 19. 3. 2021 zatčenému novináři D. Ivashkinovi a také znovuotevření pressklubu v Minsku. Mezinárodnímu společenství - OSN, OBSE, Radě Evropy a Evropské unii - je adresován apel, aby zesílily tlak na Bělorusko ohledně porušování lidských práv i svobody tisku.   K výzvě se prostřednictvím dopisu adresovanému vedení svých zemí připojují i novinářské organizace v jednotlivých členských státech včetně Syndikátu novinářů České republiky.    Přesné znění dopisu EFJ naleznete zde Joint letter Belarus.   Více zpráv EFJ o situaci v Bělorusku zde a na webových stránkách Běloruské asociace novinářů.