Presscentrum představuje snímky fotoreportéra Miroslava Zajíce, absolventa FAMU, držitele ocenění World Press Photo a Ceny za uměleckou činnost Masarykovy akademie.   Portrét M. Zajíce, foto Radovan Šubín Být fotoreportérem je tvrdé řemeslo, proto si říkám dělník periodického tisku, říká o sobě M. Zajíc. Ve své kariéře působil v redakci časopisu Stráž vlasti (na vojně), poté od roku 1967 pracoval 30 let v týdeníku Mladý svět a posledních 23 let spolupracoval s Magazínem deníku Právo.  Za zmínku stojí, že dokumentoval všechny summity M. Gorbačova s R. Reaganem. Byla to právě Reaganova fotografie na Lomonosovově univerzitě v Moskvě (1988), která získala v roce 1989 ocenění na World Press Photo.       M. Zajíc používá fotoaparáty Leica, jeho snímky byly zařazeny do publikace 75 Years of Leica Photography a Leica Magic Moments. V roce 1989 vydal knihu Inventura aneb Dvacet let fotoreportérem Mladého světa s mottem „Snažím se všude fotografovat tak, abych neurazil lidskou důstojnost a mohl se tam kdykoliv vrátit.“ Výstava fotografií M. Zajíce z archivu SN ČR je k vidění v pracovních dnech od 9 do 15 hodin v Presscentru SN ČR, Senovážné náměstí 23, Praha 2.         

Novináři a novinářky píšící o památkách zprostředkovávají trvalé hodnoty naší dlouhodobé historie. Napomáhají k sebevědomí, hrdosti a sounáležitosti, ale i k odpovědnosti budoucích generací.   V současné době je zvlášť důležité připomínat naši spoluzodpovědnost. Zejména nyní, kdy se aktivně projevují snahy nacionalistů ve spojení s autokracií. Demokracie je ohrožena, jak vidíme na příkladu Ukrajiny. Spálená země, která přišla o spoustu svého kulturního bohatství, nechť je i pro nás mementem, neboť kulturní dědictví je jedním ze znaků národní identity.   Tak otevřela Naděžda Kalousová jubilejní a bohužel zároveň závěrečný XXV. ročník soutěže Média na pomoc památkám, kterou tradičně zaštiťuje Syndikát novinářů ČR.     V letošním roce byly vyhlášeny výsledky následovně:   V Kategorii tisk – deníky získal 1. cenu Ivan Nikl za dlouhodobé příspěvky o památkách v klatovském regionálním tisku.   V Kategorii rozhlas připadla 1. cena Veronice Štefanové za cyklus o ostravských dělnických koloniích, 2. cenu si odnesla dvojice reportérů Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek za pětidílnou Pouť Slavkovským lesem.   Kategorie televize přinesla 1. ceny redakci Reportérů ČT, dále pořadu Z metropole, a to Petru Sojkovi a Ondřeji Procházkovi a rovněž pořadu Toulavá kamera, přičemž Čestné uznání porota přiřkla Mirce Bezroukové za příspěvek Krumlovské Trojklášteří.   Nejobsáhlejší součástí soutěže je Kategorie publicistika. Čestné uznání získala Marina Hofmanová za obsáhlou studii o mecenáši Josefu Hlávkovi publikovanou v časopise Živa. Prvními cenami ocenila porota časopis Vítaný host v Plzeňském kraji, jmenovitě Davida Růžičku za příspěvek Bože chraň naši zem a Hanu Voděrovou. Z časopisu Vítaný host na Šumavě Evu Horovou za články Zaniklé šumavské pošty a Tomáše Cihláře, který se soustředil na technické památky Pivovary a pivovárky. V časopise Na cestu byl oceněn za sklářskou tématiku Václav Lopata, dále Břetislav Koč za článek Co už Baťa nestihl a autor příspěvku Rekordní náměstí v Kněževsi Roman Hartl. První ceny získali rovněž Aleš Kozák z časopisu Propamátky a Máme vybráno a Jiří Kouba z časopisu Bazén – Sauna za dlouhodobou systematickou práci v oblasti popularizace ochrany kulturního dědictví.   Podrobnou zprávu naleznete v tomto odkazu Média_2022.    

V souvislosti s významnými výročími spisovatele Jaroslava Haška vyhlašuje Syndikát novinářů Vysočina soutěž v psaní povídek. Uzávěrka pro dodání textů je 31. ledna 2023.   Loni jsme si připomínali 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského, nyní se blíži dvojí kulaté výročí dalšího významného, s krajem Vysočina spojeného novináře a spisovatele, Jaroslava Haška. Dne 3. ledna 2023 uplyne 100 let od úmrtí tohoto světoznámého autora a 30. dubna to bude 140 roků od jeho narození. Připomeňme nejen téměř půldruhého tisíce Haškových povídek zveřejněných v dobovém tisku, ale především šest desítek cizojazyčných překladů Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (Haškem psaných či diktovaných především v Lipnici nad Sázavou) či další knižní tituly od spisovatele Jaroslava Haška.       Haškova kulatá výročí jsou důvodem k vyhlášení tvůrčí soutěže pro autory povídek, kteří mohou své práce „v haškovském duchu“ nabídnout k publicitě Syndikátu novinářů ČR. „Posláním soutěže je objevit v každém z nás kousek Švejka nebo srandisty, humoristy nebo toho, kdo dokáže vystihnout a vykreslit naši českou povahu,“ zmínila předsedkyně spolku Krasomil, kulturní publicistka, básnířka a prozaička Radana Šatánková, která bude v porotě soutěže.   Pokyny k soutěži • Prozaická díla ve formě povídky nebo povídek s kontakty autora (jméno, příjmení, bydliště, e-mail a telefon) zasílejte na e-mailovou adresu syndikat.vysocina@volny.cz. • Vyhlašovatelé soutěže uvítají dosud nepublikované texty v rozsahu do maximálně 15 000 znaků včetně mezer. Minimální počet znaků není stanoven. Texty dodejte ve formátu Word, pdf nebo odt, s velikostí písma 12. • Uzávěrka pro dodání textů je 31. ledna 2023, vítězové budou vyhlášeni na jaře téhož roku v souvislosti s výročím 140 let od narození Jaroslava Haška. • Práce budou posuzovány anonymně skupinou odborných hodnotitelů, autory nejlépe hodnocených povídek odměníme zajímavými cenami. • Autor odesláním svého příspěvku souhlasí se zpracováním osobních údajů pro účely soutěže, s prezentací svého díla a se zveřejněním fotografií z vyhlášení výsledků.         Za Jaroslavem Haškem do Lipnice     Na významná výročí se chystá také město Lipnice nad Sázavou, kde Jaroslav Hašek prožil poslední léta svého života a kde je též pohřben. V někdejším spisovatelově domku můžete zhlédnout muzejní expozici. V domku byl vyměněn vstupní portál, rekonstrukcí prošla Haškova zahrádka, plánuje se instalace dobové kuchyně v místnosti, kde bývala. V expozice lze shlédnout televizní smyčku s dokumentem „Poslední stopy“. Rozsáhlejších úprav se dočkalo i bezprostřední okolí spisovatelova hrobu.     Do Lipnice nad Sázavou přivedl v roce 1921 Jaroslava Haška jeho přítel, akademický malíř Jaroslav Panuška. Hašek si v Lipnici zakoupil domek, kde žil až do své smrti v roce 1923. Zde a v blízkém hostinci U České koruny (který nyní provozuje rodina Haškových) napsal převážnou část svého nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Odsud také podnikal se svým dalším přítelem, spisovatelem Zdeňkem Matějem Kudějem, výlety do širokého okolí.    Text a fota Jaroslav Paclík    Na snímcích: Jaroslav Hašek v roce 1922 (foto Wikipedie) Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšly v celé řadě světových jazyků Někdejší domek slavného spisovatele a novináře Hrob Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou (foto Wikipedie)      

Ve věku sedmasedmdesáti let zemřel rozhlasový novinář a publicista Jan Jůn. S odkazem na rodinné příslušníky o smutné zprávě ze dne 23. 7. 2022 informoval web iRozhlas.cz Českého rozhlasu, s jehož vysíláním Jůn dlouhodobě spolupracoval jako korespondent ze Spojeného království.   Jůn se narodil 30. června 1945 a na Karlově univerzitě vystudoval žurnalistiku. Pracoval pro Svobodné slovo a nakladatelství Avicenum, po emigraci se redaktorsky podílel na chodu českého vysílání Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, po revoluci začal spolupracovat s Českým rozhlasem. V roce 1999 získal Cenu Ferdinanda Peroutky. Zabýval se mezinárodní politikou, zejména děním v anglosaském světě a západní Evropě a posluchači Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus ho v posledních letech mohli slýchat jako rozhlasový hlas ze Spojeného království, jehož politiku pravidelně komentoval v publicistickém pořadu Názory a argumenty – včetně nedávného konce Borise Johnsona.   Druhou oblastí Jůnova zájmu byla astronomie. Jak Český rozhlas připomíná, přednášel na pražské Štefánikově hvězdárně, dlouho tvořil rozhlasové pořady o vesmíru, byl členem Britské meziplanetární společnosti a přispíval také do tuzemského vědeckého magazínu Vesmír.   Jan Jůn byl dlouholetým členem Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR a přispěl svými stanovisky k mnoha rozhodnutím komise. Několikrát také vystoupil na Fakultě sociálních věd UK, kde studentkám a studentům vyprávěl o žurnalistické práci včetně toho, jak nesnadné bylo získat novinářský post ve Spojeném království.   Foto Jindřich Nosek (NoJin)

Pokud Vás zaujal novinový článek, příspěvek na blogu, v rozhlase nebo v televizi, který přináší svěží pohled na sousední zemi a byl zveřejněn v období od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022, nominujte jej zde. Sledujete-li výkony už delší dobu se zájmem nějakou novinářku či novináře, navrhněte je na Zvláštní ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost. Podrobnější informaci jsme zveřejňovali v květnu viz https://www.syndikat-novinaru.cz/aktuality/zacina-cesko-nemecka-novinarska-cena-2022/.   Diskuze s loňskými aureáty  Máte též příležitost seznámit se s loňskými laureáty Tomášem Lindnerem (Respekt) a Steffenem Neumannem (Sächsische Zeitung / Landesecho), a to v úterý 28. 6. v 15:30 na Dni otevřených dveří na německé ambasádě v Praze v rámci diskuze o tom, jak válka na Ukrajině a její důsledky změnily vzájemné vnímání Čechů a Němců a jejich pohled na společnou Evropu. Debatu můžete sledovat i zde (livestream v češtině).

Syndikát novinářů ČR má za sebou událost, kterou zažívá jednou za tři roky – volební valnou hromadu. Ta v pátek 10. června řešila nejen nové složení výkonných součástí naší organizace, ale také náležitosti týkající se jejího majetku a dalšího fungování. Jen informační zprávy za skončené tříleté období zabírají několik stran textu a shrnují vývoj uvnitř organizace i v mediálním světě jako takovém.         Delegáti zvolili nový Řídicí výbor SN ČR i Kontrolní skupinu SN ČR (viz níž). Při příležitosti volby diskutovali o způsobu úpravy stanov, protože některá ustanovení už nevyhovují poměrům v naší organizaci – týká se to například poměru členů na jednoho delegáta nebo čtyřstupňového řízení. Přítomní se shodli, že plánovanou změnu stanov spojí s vyřešením témat, z nichž některá se projevila právě při přípravě valné hromady.     Zásadní body se týkaly také finanční situace organizace, kdy nadále platí zásada, že se využívají pouze výnosy z investic, nikoli jistina. Pokračují dva právní spory, které mají dopad na naše finance. Je to řešení pádu investiční skupiny Arca, u níž má SN ČR více než 63 milionů korun. Syndikát je v této kauze zastoupen advokátní kanceláří a čeká stejně jako další postižení (celkový objem vkladů je v desítkách miliard korun) na výsledek jednání o reorganizaci skupiny. Druhým je právní spor se Slovenským syndikátem novinářů, který se domáhá sumy více než sto milionů korun. Ta slovenské organizaci podle jejích představitelů přísluší jako vyrovnání za někdejší pražské sídlo. Ústavní soud zprostil slovenské sdružení kvůli jeho ekonomické situaci povinnosti platit soudní poplatky, takže se spor může táhnout i roky. Bohužel, i když si je SN ČR z velké části jist svou pozicí a právními a morálními právy, musí hradit své právní zastupování. Existuje přitom reálné riziko, že vzhledem k ekonomické situaci slovenského syndikátu nezíská zpět ani náklady řízení. Delegáti rozhodli o způsobu, jakým bude uhrazeno právní zastupování. V tomto případě již soudní jednání začalo, nejbližší stání je naplánováno na listopad. Delegáti také v hlasování rozhodli o zrušení vkladů disponibilních prostředků SN ČR u tří současných finančních institucí (Amundi, Česká spořitelna a Raiffeisenbank) a výběru peněz uložených v Privatbank. Rozhodli, že nově SN ČR převede prostředky na termínované vklady Raiffeisenbank (roční termínovaný vklad) a na půlroční termínované vklady u Unicreditbank a u České spořitelny. Na tříleté období nakoupí také dluhopisy Dr. Max. Toto rozvržení umožní využít výhodnější úrokové sazby a současně pokrýt případné nenadálé výdaje, ať už například v případě koupě dalšího podílu v budovách v komplexu Senovážné náměstí nebo v (podle právníků vysoce nepravděpodobném) případě nutnosti vyplatit peníze slovenskému syndikátu.     Výsledky voleb - předsedou SN ČR zůstává Adam Černý.   Bezprostředně po valné hromadě zasedl nový Řídicí výbor SN ČR. Ten ve funkci potvrdil předsedu Adama Černého, místopředsedy zvolil Miloš Šenkýře a Dalibora Z. Chvátala s tím, že další doplnění grémia uskuteční na nejbližším jednání. Členové výboru potvrdili také dosavadní složení členské komise: Marina Hofmanová, Aleš Holub a František Kučera. Souběžné zasedání nové Kontrolní skupiny SN ČR potvrdilo jako předsedu Michala Kratochvíla, členové Karel Kovařík a Dana Šafářová.     Nové složení Řídicího výboru SN ČR   Jana Bubeníková, Eva Bobůrková, Vojtěch Boháč, Katarzyna Czerna, Adam Černý, Martin Fořt, Radek Gális, Jaroslav Haid, Svatopluk Holata, Radek Holík, Aleš Holub, Marina Hofmanová, Jana Hošková, Dalibor Z. Chvátal, Zuzana Joukalová, František Kučera, Dana Kyndrová, Jarmila Lakosilová, Barbora Osvaldová, Zdenko Pavelka, Martina Radlowska-Obrusnik, Miloš Šenkýř, Ivana Šuláková, Jan Trojan, Anna Vidiševská.   Foto Aleš Holub