Aktuality

8. 5. 2022

Termíny volebních shromáždění nezařazených členů SN ČR

Řádní členové/členky SN ČR, kteří nejsou organizováni v žádném klubu ani regionálním sdružení, mají možnost sejít se na volebním shromáždění a zvolit delegáty/delegátky Valného shromáždění SN ČR. Volí se podle klíče jeden delegát na 15 řádných členů přítomných na shromáždění. Shromáždění se mohou zúčastnit i členové, kteří kandidují prostřednictvím petičního archu.

Termíny volebních shromáždění jsou ve dnech 9. 5., 11. 5. a 16. 5. vždy v Presscentru od 15 hodin.

24. 2. 2022

Syndikát novinářů odsuzuje ruský vpád na Ukrajinu a varuje, že první obětí války bývá pravda

Syndikát novinářů České republiky rozhodně podporuje všechny kolegyně a kolegy na Ukrajině, která byla napadena vojsky Ruské federace, a invazi jednoznačně odsuzuje. Zvláště za těchto okolností má zásadní význam bezpečnost novinářů a jejich svoboda podávat zpravodajství bez obavy z možného pronásledování nebo útlaku. Proto je třeba zdůraznit, že ve válečném konfliktu se novináři nesmějí stát cílem nepřátelských akcí.

Aby se za války první obětí nestala pravda, je třeba zajistit tok nezávislých informací o dění na bojišti i v zázemí. Proto by útoky neměly likvidovat telekomunikační sítě.

Zvláštní uznání si nyní zasluhují všechny kolegyně a kolegové v invazí zasažené a bránící se Ukrajině, kteří pracují ve vysoce obtížných podmínkách, a to i v ohrožení života. Syndikát novinářů České republiky vyjadřuje plnou solidaritu s Národním svazem novinářů Ukrajiny (NSJU).

Adam Černý

předseda Syndikátu novinářů České republiky

Praha, 24. února 2022

 

 

Národní svaz novinářů Ukrajiny zřídil v Kyjevě horkou linku pro novináře  0442342096. Stejně tak lze využít e-mailu oblik@nsju.org nebo spilka@nsju.org 

13. 5. 2022

Začíná Česko-německá novinářská cena 2022

Do 30. 6. 2022 podávejte/nominujte do soutěže o Česko-německou novinářskou cenu 2022 příspěvky zveřejněné v posledních 12 měsících, a to v kategoriích text, audio a multimédia (včetně televize) či v nových a/nebo crossmediálních novinářských formátech.   Cenu uděluje Česko-německý fond budoucnosti společně se Syndikátem novinářů ČR a německým DJV od roku 2016. Oceňuje tak práci novinářek a novinářů, kteří nad rámec standardního zpravodajství přibližují události a lidi v sousední zemi a do souvislostí zasazeným, diferencovaným přístupem přispívají k hlubšímu vzájemnému porozumění. Tématem mohou být i rozličné aspekty česko-německých vztahů v mezinárodním kontextu. Ředitelé Česko-německého fondu budoucnosti Petra Ernstberger a Tomáš Jelínek k aktuálnímu ročníku uvedli: „Válka na Ukrajině přivedla do mezní situace nejenom novináře a novinářky přímo na místě, ale novinařinu celkově. S dosud nevídanou silou tak vidíme význam nezkresleného zpravodajství. Válka a reakce na ni zároveň vystavuje naši soudržnost i vztahy mezi Čechy a Němci novým zkouškám. Novináři a novinářky z obou zemí mají v těchto dobách všeobecného znejistění a zpochybnění zavedených postojů o to důležitější roli, aby se dívali za hranici a kritickým, ale nepředpojatým pohledem napomáhali pochopení postojů obou stran. Právě tento přístup k novinařině chceme Českoněmeckou novinářskou cenou ocenit a dále povzbudit.“   V každé kategorii je vypsána finanční odměna 2.000 eur. Nadto porota uděluje Zvláštní cenu Mileny Jesenské za novinářský příspěvek zabývající se z aktuální perspektivy tématy, jako je občanská odvaha, multikulturní porozumění či tolerance. Dále může porota nedotovaným zvláštním oceněním za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost vyznamenat osobnost nebo redakci, které se v delším časovém období zasloužily o diferencované vzájemné vnímání.   Příspěvek do soutěže může přihlásit prostřednictvím online formuláře autor, redakce nebo třetí osoby vždy nejvýše dva příspěvky jednoho autora v každé kategorii. Mimořádné ocenění může být uděleno pouze na základě nominace třetí osobou.   Veškeré informace k Česko-německé novinářské ceně najdete zde, v odkazu se také můžete krátce seznámit s posledním ročníkem.     Porota Česko-německé novinářské ceny 2022   Kategorie text Petr Brod (novinář a publicista), Daniel Brössler (Süddeutsche Zeitung), Adam Černý (Hospodářské noviny, předseda Syndikátu novinářů ČR), Anneke Hudalla (n-ost), Tomáš Lindner (Respekt)   Kategorie audio Libuše Černá (DJV, komise pro evropskou spolupráci), Markéta Kachlíková (Český rozhlas/Radio Praha), Bogna Koreng (MDR-Studio Bautzen), Filip Nerad (Český rozhlas), Christoph Scheffer (Hessischer Rundfunk)   Kategorie multimédia Michael Hiller (novinář, bývalý ředitel DJV Sasko), Veronika Kupková (nezávislá novinářka), Peter Lange (zpravodaj rozhlasové stanice ARD a Deutschlandradio v Praze), Anne Webert (zástupkyně ředitele DJV), Blanka Závitkovská (Česká televize)    

4. 5. 2022

Index svobody tisku ve světě pro rok 2022 – nová éra polarizace. Česko si výrazně polepšilo.

Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders – RSF) vydali již 20. zprávu hodnotící svobodu tisku ve 180 sledovaných zemích a teritoriích. V hodnocení, které letos proběhlo podle nové metodologie, zaznamenali dvojnásobný nárůst polarizace médií kvůli informačnímu chaosu, jenž vede jak k rozdělení uvnitř jednotlivých zemí, tak k polarizaci na mezinárodní úrovni. Upozornili též na katastrofální dopady zpravodajského a informačního chaosu způsobené globalizovaným a nikterak omezeným on-line prostorem, v němž se šíří falešné zprávy a propaganda. A právě tuto platformu využívají nedemokratické režimy k vedení propagandistické války, jež efektivně oslabuje demokratické společnosti.     Podle zprávy RSF tento trend jasně dokládá propagandistická válka, která předcházela únorové invazi Ruska (na žebříčku 155. místo) na Ukrajinu (106. pozice). Typickým příkladem je i jeden z nejrepresivnějších autokratických režimů v Číně (175. místo), jenž legislativně omezuje svou populaci a odřezává ji od zbytku světa, což je vidět zejména u Hongkongu (propadl na 148. místo). Konfrontace narůstá i mezi nacionalistickou Indií Naréndry Módího (150. příčka) a Pákistánem (157. pozice). Nedostatek svobody tisku na Blízkém východě nadále ovlivňuje konflikt mezi Izraelem (86.), Palestinou (170.) a arabskými státy. Uvnitř demokratických systémů zvyšuje polarizace médií sociální a politické napětí, což je patrné v USA (42. místo) či ve Francii (26. příčka). Jako příklad evropské neliberální demokracie potlačující svobodu médií index zmiňuje Polsko (66. místo).   Na prvních příčkách indexu se tradičně drží Norsko, Dánsko a Švédsko. Výrazně si polepšilo Česko, které přeskočilo hned dvě desítky zemí a dostalo se na 20. místo v žebříčku, a polepšilo si také Moldavsko (40. příčka) a Bulharsko (91. pozice).   Ve velmi špatné situaci se nachází rekordních 28 zemí, přičemž až do červených čísel svobody tisku se jich dostalo 12, asi nepřekvapivě včetně Běloruska a Ruska (153., resp. 155. místo), tabulku uzavírá již zmíněná Čína, Turkmenistán (177), Irán (178), Eritrea (179) and Severní Korea (180).   Letošní žebříček svobody tisku ve světě vychází z dat, která byla shromážděna do konce ledna. Nezohledňuje tudíž aktuální události včetně ruské agrese na Ukrajině. Srovnání s loňskými výsledky může také zkreslit již zmíněná nová metodologie hodnocení, podle níž se nově zohledňuje při práci novinářů kontext politický, právní, ekonomický, sociokulturní a také bezpečnost.   Kompletní zprávu RSF naleznete zde.  

4. 5. 2022

Cena Daphne Caruanové Galiziové je otevřena ve druhém ročníku

V mezinárodní den svobody médií – 3. května – vyhlašuje Evropský parlament výzvu k zasílání příspěvků do soutěže o Cenu Daphne Caruanové Galiziové. Cena se uděluje každoročně za vynikající žurnalistiku, která prosazuje nebo hájí základní hodnoty EU, jimiž jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a lidská práva.   O cenu se mohou ucházet profesionální novináři jako jednotlivci i týmy bez ohledu na státní příslušnost, pokud zašlou reportáž, kterou zveřejnila nebo odvysílala média v některém z 27 členských států Evropské unie. Cílem je podpořit a zdůraznit význam profesionální žurnalistiky pro ochranu svobody a rovnosti.   Vítěze vybírá nezávislá porota složená ze zástupců tisku a občanské společnosti. Cenou i finanční odměnou ve výši 20 000 eur vyjadřuje Evropský parlament svou podporu investigativní žurnalistice a svobodě tisku, a to zejména v době, kdy sílí snahy narušit pluralitu médií, novináři čelí útokům zejména ze strany politiků. Letos 27. dubna byl rovněž zveřejněn návrh na řešení nedůvodně zahájených řízení proti novinářům a aktivistům. Ke druhému ročníku Ceny Daphne Caruanové Galiziové za žurnalistiku uvedla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová, že Evropa že stojí na straně těch, kteří hledají pravdu. „Pero Daphne bylo umlčeno, protože odhalovala pravdu. Neměli bychom nikdy dopustit, aby se novináři stali cíli nebo obětmi.“ Slavnostní předání cen se koná v polovině října, kdy byla Daphne Caruanová Galiziová, maltská novinářka, bloggerka a protikorupční aktivistka, která se intenzivně zabývala korupcí, praním peněz, organizovanou trestnou činností, prodejem občanství a účastí maltské vlády na kauze Panama Papers, zavražděna. Zemřela 16. října 2017 po výbuchu bomby nastražené v jejím automobilu.   Příspěvky posílejte online do půlnoci 31. července 2022 přes stránky https://daphnejournalismprize.eu/   Foto EU © AFP/STRINGER   

19. 4. 2022

Problémy s tiskovinami, které samy sebe označují za periodika

Komise pro etiku při SN ČR připomíná problematiku tiskovin vydávaných různými organizacemi a radnicemi jako takzvaný regionální tisk, tedy takový, kde je uvedeno zprávy, noviny, zpravodaj. Přestože tyto tiskoviny vycházejí z obecného názvosloví, většinou se jedná o věstníky institucí nebo organizací a radnic, kde probíhá informování závislé na tom, kdo je v danou chvíli ve vedení (instituce), v koalici nebo v opozici. Více naleznete v zápisu z dubnového jednání KPE ZDE.

4. 4. 2022

Syndikát novinářů odsuzuje nepodložené útoky prezidentova kancléře na novináře

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář obvinil novináře z pořadů 168 hodin a Reportéři ČT, Michaelu Jílkovou z pořadu Máte slovo, žurnalisty ze Seznam Zprávy, Respektu, Deníku N a iRozhlasu z toho, že ohrozili životy jeho dětí a jeho rodiny. Práci novinářů označil za štvavou nenávistnou kampaň a spojil ji s nedávným požárem jeho srubového obydlí a restaurace v Osvětimanech.   Třaskavé obvinění adresované navíc široké skupině žurnalistů nepodložil žádnými důkazy, pouze obecně odkázal na práci, kterou konkrétní média věnovala jeho problematickým aktivitám. To vše v čase, kdy některé z nich jsou oprávněným předmětem zkoumání příslušných státních orgánů.   Takováto obvinění jsou odsouzeníhodná, a to tím spíše, že se jich dopouští vysoce postavený státní úředník. Snad jen na okraj, je zarážející, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky komentuje na oficiálních internetových stránkách www.hrad.cz události, které souvisí s jeho soukromými aktivitami a životem, nikoli s jeho úředními povinnostmi. Což lze vysvětlit snad jen tím, že tyto dvě sféry sám nedokáže rozlišit.   Syndikát novinářů nepodložené útoky na novináře rozhodně odsuzuje a za zvláště zavrženíhodný pokládá fakt, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky se pokouší bez jakýchkoli důkazů vyvolat dojem, že požár na chatě v Osvětimanech byl založen úmyslně v přímé návaznosti na práci novinářů. Jestli lze něco označit za nenávistnou kampaň, potom právě takovéto postupy.   Syndikát novinářů České republiky je připraven podpořit novináře, a to nejen z řad svých členů, pokud se rozhodnou společně bránit nařčení vedoucího kanceláře prezidenta republiky.   Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky

30. 3. 2022

Syndikát má před volbami

V červnu se uskuteční valná hromada Syndikátu novinářů ČR, která zvolí nové představitele organizace a rozhodne o zásadních krocích včetně nakládání s majetkem.   Valná hromada má v souladu se stanovami podobu shromáždění delegátů. A protože těm současným s červnem vyprší tříletý mandát, vybereme nové pro další tříleté období. Pravidla jsou prakticky stejná jako před třemi lety. Regionální sdružení a kluby zvolí na každých svých 15 členů jednoho delegáta či delegátku. Pokud nemají dostatečný počet členů, musí budoucí delegát či delegátka získat 15 podpisů na petičním archu. Každý řádný člen SN ČR může podepsat právě jeden (pokud by jich podepsal víc, platí jen ten doručený do kanceláře SN ČR jako první). Na petiční archy se může podepsat také kterýkoli člen územního sdružení nebo klubu, musí ale prokazatelně o svém záměru dát vědět před 30. dubnem kanceláři SN ČR, aby nebyl započítáván ve své mateřské organizaci. Za řádného člena syndikátu bude považován ten, kdo má k rozhodujícímu datu – tedy do 30. dubna zaplacen členský příspěvek. Petiční archy a výsledky hlasování sdružení a klubů je potřeba kanceláři doručit do 20. května. Valná hromada se koná 10. června.   Volební řád viz níž, petiční arch najdete zde, dále je k dispozici v kanceláři SN ČR a také vychází jako příloha aktuálního vydání Mediažurnálu. Kancelář SN ČR pro usnadnění sběru podpisů nabídne tři termíny pro volební shromáždění v Presscentru.       VOLEBNÍ ŘÁD VALNÉ HROMADY SYNDIKÁTU NOVINÁŘŮ ČR (2022)   I. Základní ustanovení   1. Volební řád stanovuje ve smyslu stanov Syndikátu novinářů ČR (SN ČR) způsob volby delegátů a delegátek pro Valnou hromadu SN ČR konanou v červnu 2022 a případnou náhradní valnou hromadu. Zvolení delegáti a delegátky jsou zároveň členy valných hromad pro celé následující tříleté funkční období. 2. Pakliže se jimi nestanou ve volbách podle tohoto volebního řádu, pro následující tříleté funkční období se delegáty následujících valných hromad stávají z titulu této funkce také členové Řídicího výboru (ŘV) SN ČR zvolení valnou hromadou. Toto pravidlo platí pouze po dobu jejich členství v ŘV. 3. Každý řádný člen a členka SN ČR má právo volit a být volen/a do orgánů SN ČR. Každý řádný člen/členka má jen jeden volební hlas.   II. Volební komise   1. Řídicí výbor Syndikátu novinářů ČR, který je ve smyslu stanov oprávněn schválit tento volební řád, jmenuje volební komisi ve složení: a) Radek Gális b) Marina Hofmannová c) Aleš Holub 2. Volební komise odpovídá za řádný průběh voleb. Je zmocněna řídit volby a upřesnit případná sporná vyjádření tohoto volebního řádu. 3. Pokud je to nutné, volební komise ve spolupráci s kanceláří SN ČR navrhne vzory formulářů potřebných pro průběh voleb. 4. Kancelář SN ČR poskytne komisi veškerou součinnost pro zajištění řádného průběhu voleb.   III. Průběh voleb   1. Delegáty a delegátky volí pouze řádní členové SN ČR v poměru 1 delegát (delegátka) na 15 řádných členů SN ČR. 2. Územní sdružení, redakční, vydavatelská, profesní a studentská sdružení, dále pak celostátní Klub novinářů Pražského jara, Klub kultury, Otevřený klub, Klub novinářů seniorů, Klub leteckých novinářů, Klub novinářů-fotoreportérů, Klub reportérů a reportérek a Klub vědeckých novinářů volí delegáty a jejich náhradníky zpravidla na svých členských schůzích v poměru 1 delegát (delegátka) na každých završených 15 řádných členů sdružení/klubu, kteří zároveň musejí být řádnými členy SN ČR. Rozhodující je stav členské základny k 30. 4. 2022. Pokud se členská schůze koná před tímto datem, stanoví pořadí zvolených členů a delegáty se stanou ti, kteří na to mají nárok podle stavu členské základny k 30. 4. 2022. 3. Členové a členky SN ČR, kteří nejsou členy sdružení a klubů uvedených v odstavci 2, volí delegáty formou petičního archu doručeného do kanceláře Syndikátu novinářů ČR. Na petičním archu může být uvedeno jméno náhradníka, který na místo delegáta postupuje v případě zániku mandátu zvoleného delegáta nebo jeho neúčasti. 4. Členové a členky sdružení a klubů uvedených v odstavci 2 jsou oprávněni hlasovat prostřednictvím petičního archu jen tehdy, pokud dají v termínu stanoveném tímto volebním řádem Kanceláři SN ČR na vědomí, že tak hodlají učinit. Pak se pro účel volby delegátů jejich hlas do počtu členů těchto sdružení a klubů nezapočítává. Pokud jsou členy více sdružení a klubů, je jejich hlas započítávám stejně jako příspěvek za členství. 5. Pro zvolení kandidáta (kandidátky) je třeba na petičním archu podporujícím jeho kandidaturu získat podporu 15 řádných členů SN ČR. Podpora se vyjadřuje uvedením jména, příjmení, členského čísla a podpisu podporovatele na petičním archu. 6. Každý člen SN ČR je oprávněn podpořit výhradně jednoho delegáta nebo delegátku. Pokud jich podpoří více, je platný ten arch, který byl do kanceláře SN ČR doručen jako první. Kancelář proto archy označuje datem a časem doručení. 7. U členů sdružení a klubů s méně než 15 členy se pro účely voleb delegátů uplatňuje postup volby s petičními archy. Ustanovení odstavce 5 tím zůstává nedotčeno. 8. Kancelář SN organizuje tři volební shromáždění řádných členů a členek nezařazených do územního, redakčního, vydavatelského, profesního či studentského sdružení. Shromáždění jsou oprávněna volit delegáty podle klíče 1 delegát na 15 řádných členů přítomných na shromáždění. Shromáždění se mohou zúčastnit i členové, kteří požádali o možnost hlasovat prostřednictvím petičního archu podle odstavce 4.   IV. Harmonogram voleb   1. Člen sdružení a klubu uvedeného v článku III odstavci 2, který hodlá volit delegáta nebo delegátku samostatně, uplatněním podpisu na petičním archu, je povinen svůj záměr prokazatelně oznámit kanceláři SN ČR do 30. 4. 2022. 2. Kancelář SN ČR informuje do 2. 5. 2022 předsedy sdružení a klubů uvedených v článku III odstavci 2 o počtu členských hlasů, které jim přísluší pro nominaci. 3. Předsedové/předsedkyně těchto sdružení a klubů zašlou zápis o průběhu voleb a o zvolených delegátech a případném pořadí náhradníků do 20. 5. 2022 kanceláři SN ČR. 4. Termín 20. 5. 2022 platí také jako poslední pro zaslání petičních archů podporujících konkrétní delegáty. 5. Kancelář SN ČR vyhlásí a prostřednictvím webových stran SN ČR (případně dalšími vhodnými způsoby) zveřejní termíny a organizačně zajistí tři volební shromáždění. 6. Volební komise do 25. 5. 2022 sestaví seznam zvolených delegátů a delegátek a rozhodne o sporných případech. Sestavení seznamu je datem zvolení delegátů. 7. Kancelář SN ČR zašle nejpozději 1. 6. 2022 zvoleným delegátům a delegátkám informace o programu, místě a čase konání valné hromady.   V. Závěrečná ustanovení   Tento volební řád schválil Řídicí výbor SN ČR dne 23. 3. 2022    

Archiv aktualit