Syndikát novinářů Vysočina uspořádal již 9. ročník výstavy Region Press Foto. V prostorách Krajského úřadu Kraje Vysočina v Jihlavě jsou do 31. ledna vystaveny fotografie z novin, časopisů i dalších tiskovin či internetových serverů z Vysočiny, celkem je zastoupeno třináct médií.    Výstavu Region Press Foto připravil Syndikát novinářů Vysočina ve spolupráci s médii z regionu. Na snímku instaluje jeden z panelů předseda syndikátu Jaroslav Paclík.   Vystavených 42 fotografií od profesionálních i amatérských fotografů je pestrou směsicí dokumentárních, reportážních i výtvarných děl. Zachycují například oslavy 200 let od narození slavného spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského, návrat olympijského vítěze Lukáše Krpálka z letních her v Tokiu nebo natáčení posledního dílu seriálu o císařovně Marii Terezii. Také se jejich prostřednictvím podíváme na ledovou stěnu, k dukovanské elektrárně, na vozatajskou soutěž, do centra malebné Telče, na unikátní výměnu ciferníku na jihlavské radnici a řadu dalších míst. Na každém panelu si návštěvníci přečtou nejen popisky k fotografiím, ale i informace o jednotlivých novinách, časopisech nebo webových portálech (5plus2, Borovské listy, Horácké novinky, Ježkovy oči, Jihlavské listy, Jihlavské noviny, Kraj Vysočina, MF Dnes, Telčské listy, Třebíčské noviny, Vysočina–news.cz, Zpravodaj Jaroměřic nad Rokytnou, Žďárské noviny).     Snímky jsou k vidění v přízemí vedle kongresového sálu a dále ve třetím patře v úředních hodinách krajského úřadu (Žižkova 57, Jihlava) v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin a ve zbylé pracovní dny od 8 do 13 hodin.     Jedna z prvních návštěvnic výstavy Region Press Foto 2021, Leontina Křížová z krajského odboru personální a hospodářské správy, ocenila výstavy pořádané v prostorách krajského úřadu: „Člověka nabudí, přivedou na jiné myšlenky. Ráda se podívám, co se v našem kraji děje zajímavého a co tu máme hezkého“.   Organizátoři už teď zvou k účasti v dalším ročníku, který se bude konat v době, kdy si připomeneme 100 let od úmrtí Jaroslava Haška – velké osobnosti české literatury a žurnalistiky.   Všechna fota Petr Klukan

Události v Českém rozhlasu v závěru roku 2021 předvedly, jak snadno jsou média veřejné služby zranitelná, ale i jak pozoruhodně mnoha těm, kteří v nich pracují, na nich záleží. Odstartovalo je ukvapené či velice špatně provedené rozhodnutí generálního ředitele vyrukovat s novou ředitelkou zpravodajství a ohlášenými personálními škrty s odkazem na neutěšenou finanční situaci instituce, která si vyžaduje krizové řízení. Každý z bodů měl viditelnou slabinu. Nová ředitelka má poškozenou profesní reputaci, když více svědků vypovědělo, že v rozporu s etickými kodexy i v rozporu s požadavky vyplývajícími ze zákona na FTV Prima nařizovala podřídit zpravodajství názoru vlastníka, navíc opřeného o argumenty z jednoho novinového článku. Srovnání takovéto pověsti s odvolávaným ředitelem zpravodajství, jehož autorita mezi podřízenými se opírá nejen o jeho funkci, ale i o respekt k jeho novinářským kvalitám, muselo mezi zaměstnanci Českého rozhlasu vyvolat neklid a pobouření. Tyto beztak peprné ingredience okořenil pocit existenční nejistoty z vyhlídky na omezování pracovních míst, které generální ředitel navíc veřejně poprvé zmínil ne před rozhlasovými pracovníky, ale v novinovém rozhovoru. Vynořily se pochybnosti, proč je Český rozhlas v situaci vyžadující krizové řízení poté, co je generální ředitel ve funkci od ledna 2016 a když mu Rada ČRo takříkajíc bez mrknutí oka a jediné výtky po narychlo vyhlášeném výběrovém řízení potvrdila druhý šestiletý mandát. Je paradoxní, že za rozhodnutí, které nutně muselo vyvolat kontroverze a které bylo nepřesvědčivě komunikováno, nese odpovědnost generální ředitel, který v Českém rozhlasu začínal na pozici manažera marketingu a vztahů s veřejností a za tuto oblast odpovídal, dokud se nestal náměstkem generálního ředitele, takže právě profesionální a efektivní komunikace by měla být jeho odborně nejsilnější stránkou. Vysvětlení lze hledat v podobě, jakou nabyla komunikace s veřejností v českých poměrech, která leckdy nespočívá ve sdělení opřená o srozumitelná a ověřitelná fakta, ale o jejich účelovou a předem danou selekci. Že jsou takové postupy na hony vzdáleny profesním standardům novinařiny, je nabíledni. Opakuje se tu vzorec známý i odjinud, kdy si vedení nepřipouští anebo ani nechce připustit, že jejich prefabrikovaná sdělení zaměstnancům se míjejí cílem, když na ně novináři uplatní měřítka své profese. Tedy hledat, zda slova odpovídají realitě a zda nejsou rozpory mezi deklarovanými záměry a skrytými cíli. Vedení Českého rozhlasu se vlastním přičiněním dostalo do nevábné situace, kdy po razantním nástupu muselo vbrzku zatroubit na ústup, a to vše za změněné politické konstelace. Nová vládnoucí koalice dala najevo, že její sympatie jsou na straně pobouřených zaměstnanců Českého rozhlasu. Zprávy o chystaných změnách zákonů týkajících se médií veřejné služby, volby rad, které na ně mají dohlížet, ohlašují změny, které mohou paradoxně vyvolat nejistotu – tentokrát v nynějším vedení Českého rozhlasu. I tato situace jen dokládá, v jakém stavu jsou dnes česká média veřejné služby.   Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR

O nejlepší příspěvky uplynulého roku se soutěží ve 14 kategoriích psané, audiovizuální a online žurnalistiky. Do 12. ročníku soutěže Novinářská cena můžete přihlašovat příspěvky publikované nebo odvysílané v roce 2021 v tisku, televizi, rádiu, webu či na podcastových platformách. Nově je zpřesněn žánrový rozsah u kategorie nejlepší komentář, kde lze nominovat i další příspěvky, které využívají komentář jako pracovní metodu, např. editorial, úvodník, fejeton, sloupek, črta či blog.   V porotě usednou například Golnaz Esfandiari (redaktorka RFE/RL), Jan Lopatka (Reuters), Marína Gálisová (.týždeň), György Varga (překladatel a bývalý velvyslanec v Praze) nebo Ian Willoughby (Radio Prague International). Hodnocení příspěvků tak bude bezpochyby v těch nejlepších rukou.   Podrobné informace o soutěži, kterou podporuje též SN ČR, naleznete na webu OSF viz tento odkaz.   (obr.: zdroj Nadace OSF)

Nadace PRO BOHEMIA přijímá příspěvky do již XXV. ročníku soutěže Média na pomoc památkám. Novinářské práce zaměřené na naše památkové kulturní dědictví za rok 2021 posuzuje odborná porota v kategoriích Tisk – deníky Rozhlas Televize Publicistika Internet  Příspěvky můžete posílat do 31. ledna 2022 na adresu ředitelky soutěže: PhDr. Naděžda Kalousová, Korunovační 25, 170 00 Praha 7.   (Obr.: Dedikace Václava Havla nadaci z r. 1993)

Syndikát novinářů České republiky přeje v novém roce hodně štěstí, kolegům jasnou mysl, čtenářům, divákům a posluchačům kritická a odpovědná média a všem co nejvíce dobrých zpráv.

Ředitel Českého rozhlasu selhal – jmenoval šéfku zpravodajství s profesním škraloupem.   Pro dění ve zpravodajství Českého rozhlasu se nabízí srozumitelná zkratka: Na to, aby řidiči nejezdili opilí, má nyní dohlížet někdo, kdo byl přistižen, jak jel s několika promile v krvi, a ten, kdo ho jmenoval, nedal najevo, že by mu to vadilo.   Nyní už bez sarkasmu, suše a věcně: Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se rozhodl vyměnit ředitele zpravodajství Jana Pokorného a nahradit jej Jitkou Obzinovou. Tato výměna je nepochybně v kompetenci generálního ředitele, stejně nepochybné však také je, že takto zásadní krok musí před veřejností i před zaměstnanci Českého rozhlasu dokázat vysvětlit a obhájit. Zvolený postup těmto nárokům neodpovídá zejména proto, že při jmenování Jitky Obzinové coby ředitelky zpravodajství zcela pominul zásadní fakt z jejího profesního životopisu, když v září 2015 osobně prokazatelně nařizovala manipulaci zpravodajstvím na FTV Prima. Šlo o doložené selhání, ne-li dokonce zlý úmysl podřídit názorové vyznění i zpravodajství na televizní stanici FTV Prima přání majitele. Je třeba zdůraznit, že takové jednání bylo nejen v rozporu se všeobecně uznávanými nároky na zpravodajství, ale bylo v rozporu s nároky stanovenými zákonem 231/2001 Sb. ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zejména, že   podle § 31 odst. 2 provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. a podle § 31 odst. 3 je provozovatel vysílání povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. Jitka Obzinová tehdy závažnými způsobem porušila své pracovní povinnosti, k nimž patří i dodržování povinností daných zákonem, a co nelze opomenout, toto selhání později nijak veřejně nereflektovala, takže lze mít za to, že jej ani za závažné profesní selhání nepokládá. Generální ředitel Českého rozhlasu se při jmenování Jitky Obzinové s tímto zásadním bodem jejího profesního životopisu nevyrovnal. Vyznívá až paradoxně, že pokud by se takového opomenutí dopustil redaktor Českého rozhlasu v jakémkoli zpravodajském materiálu o Jitce Obzinové, měl by se tím jeho nadřízený zabývat a autorovi jeho chybu vysvětlit a vytknout. Oním nadřízeným se nyní stává sama Jitka Obzinová jako nová ředitelka zpravodajství. V Českém rozhlase, který je médiem veřejné služby a kde byly otázky vyváženosti zpravodajství opakovaně předmětem intenzivních diskusí, by zmiňované nároky měly platit dvojnásob – pokud se ovšem nároky na vyváženost a nestrannost sdělení vztahují pouze na pracovníky zpravodajství, ne však na sdělení generálního ředitele. Znovu je třeba připomenout, že jmenovat ředitele zpravodajství je výsostnou pravomocí generálního ředitele ČRo. Výkon této pravomoci se však neodehrává ve vzduchoprázdnu, a protože Český rozhlas je médiem veřejné služby zřízené ze zákona a financované veřejností, musí být veřejně zdůvodněn a obhájen, což se nestalo.   Je zde ještě další okolnost, která neposiluje manažerskou reputaci vedení ČRo, a to, že pro zaměstnance Českého rozhlasu, kteří v minulých měsících za koronakrize odváděli profesionální a všeobecně respektovanou práci ve zpravodajství, muselo být značným překvapením, když se o chystaném razantním snižování pracovních míst oficiálně dozvěděli až v souvislosti s oznámenou výměnou ředitele zpravodajství.   Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů České republiky   Dlužno podotknout, že od pokusu o jmenování nové šéfky zpravodajství Českého rozhlasu nakonec ředitel nakonec ustoupil. Než proběhne výběr stálého šéfa zpravodajství, bude jej od 1. ledna 2022 dočasně řídit šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan.