Užší výběr European Press Prize pro rok 2026 byl ohlášen během International Journalism Festival v italské Perugii.. Do soutěže dorazilo více než 800 přihlášek ze 34 zemí, z nichž přípravný výbor vybral 25 nejlepších prací. Hodnocení se zaměřovalo na nezávislost, veřejný zájem a přínos pro demokracii. Vítězové budou následně vyhlášeni 3. června v Calouste Gulbenkian Foundation v Lisabonu v Portugalsku. Organizátoři zároveň přiblížili zákulisí hodnocení i hlavní témata, která letošní práce reflektují. Podle nich výběr ukazuje aktuální stav evropské žurnalistiky i její klíčové výzvy. Více zde: European Press Prize Shortlist 2026

Nebývale bohatý doprovodný program mělo letošní výroční zasedání Evropské asociace vědeckých novinářů EUSJA, které uspořádal Klub vědeckých novinářů České republiky ve dnech 26. až 28. března 2026 v Brně. Klub tentokrát spojil své síly se Syndikátem novinářů jižní Moravy, aby společně představili moravskou metropoli jako zajímavé město excelentní vědy, architektury, umění i trochy recese, a v neposlední řadě také novinařiny. Česká republika, potažmo Klub vědeckých novinářů, si letošním brněnským pořadatelstvím Valného shromáždění (General Assembly) EUSJA odnáší i prvenství – jako jediná z členských zemí totiž uspořádala tuto mezinárodní akci již potřetí. A že se setkání povedlo, se můžete přesvědčit v naší fotoreportáži.     Předchozí Valná shromáždění EUSJA se konala v Praze v letech 2013 viz http://abicko.avcr.cz/photogallery/eusja-2013.html a 2019 viz https://www.syndikat-novinaru.cz/mediazurnal/

Syndikát novinářů odmítá vládní návrh zákona o médiích veřejné služby. I nadále prosazuje variantu, jejíž podstatou je financování nezávislé na politické vůli, což je základní předpoklad svobodného fungování České televize i Českého rozhlasu. Návrh negarantuje redakční nezávislost, ale ve finále ani dostatečný a stabilní zdroj příjmů.  Ze své podstaty je projektem, který vznikl bez širší a odborné diskuze a má obě média podřídit politické moci.   Už teď je jasné, že by navrhované nahrazení současného systému poplatků ročními příspěvky ze státního rozpočtu v reálu výrazně snížilo příjem obou médií veřejné služby. U České televize o 14,7 % a u Českého rozhlasu o 16,6 %. Také navrhovaný roční limit 5% pro úpravu dle inflace může znamenat další riziko podfinancování, protože se tuzemská inflace v posledních letech pohybovala i za hranicí 15 procent. Vláda navíc zcela opomíjí i fakt, že v roce 2027 skončí pro ČT a ČRo výjimka pro odpočet DPH, což pro obě mediální instituce znamená další mínusovou položku pohybující se v řádech stamiliónů korun.   Jako velmi vážné vnímá Syndikát novinářů ČR mimo jiné i ohrožení existence televizních studií ČT v Ostravě a v Brně. Jak upozorňuje předsedkyně SN ČR Ivana Šuláková, ve vládním návrhu nového mediálního předpisu pro tato studia chybí zákonná opora. „Není v něm ustanoven dosavadní povinný pětinový podíl regionální tvorby a to včetně 25 minut vyhrazených denně pro regionální zpravodajství a publicistiku. Regionální studia ČT a ČRo jsou přitom ve většině případů jedinými mediálními institucemi, které se věnují dění v těch nejodlehlejších částech ČR, jež jsou pro privátní mediální domy nepodstatnou, nebo velmi okrajovou záležitostí.“   Obě média veřejné služby mají o značnou část prostředků přijít ještě letos, a to na základě poslanecké novely, která počítá s osvobozením některých skupin obyvatel. Pokud se tak stane, už teď je jasné, že ČRo i ČT budou chybět peníze pro naplnění svých dlouhodobých závazků. Syndikát novinářů má rovněž za to, že interpretace vládních plánů jako nepromyšlené kroky je mylná. Je to přesně naopak. Jde o promyšlenou likvidační strategii, která má cíl svázat ruce a zavřít ústa dvěma zásadním nezávislým médiím ještě před blížícími se podzimními volbami. 

Využívání umělé inteligence (AI) redakcemi představuje pro odvětví zpravodajských médií řadu výzev a příležitostí. AI může zlepšit pracovní postupy, převzít některé časově náročné a opakující se úkoly, a tím uvolnit ruce pro tvůrčí činnost. Využívání umělé inteligence ale přináší významná rizika, která mohou ovlivnit i vnímání publika ve vztahu ke spolehlivosti a kvalitě produkovaného obsahu.   Proto Centrum pro pluralitu médií a svobodu médií při Evropském univerzitním institutu spolu s Mezinárodní federací novinářů připravily výzkum zaměřený na aktuální stav používání AI a povědomí o jeho rizicích v evropských redakcích. Výsledky využijí i pro potenciálně podpůrné žurnalistické programy. Používáte také ve své novinářské činnosti AI? Pomozte s výzkumem a podělte se o své vlastní zkušenosti a názory.   https://www.surveymonkey.com/r/QLFTVC9?fbclid=IwY2xjawQ3YC1leHRuA2FlbQIxMABzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEe_A6EqULRG_BS15UcfFlFOCcAP_Snk1Zp0WN2Gkdl9Zx_fzIeZea9vXQOHYQ_aem_Po7Jc0QDXDmlsojnwB9iIA   Pokud nemáte čas odpovědět na otázky najednou, můžete se k dotazníku vrátit i později – vaše odpovědi se automaticky ukládají a můžete se k nim vrátit kdykoli do 15. května. Průzkum je k dispozici ve více jazycích. Pokud chcete změnit své jazykové preference, klikněte na tlačítko v pravém horním rohu (úplný seznam jazyků zobrazíte posunutím dolů).

Vážení kolegové,   pokud se věnujete tématům, k nimž často využíváte dokumenty ze zdrojů EU, možná vás bude zajímat související nový výzkum. Organizuje jej skupina reportérů vedená Pascalem Hansensem (Investigate Europe), která chce lépe zdokumentovat zkušenosti novinářů s evropskými institucemi při vyřizování žádostí o přístup k jejich dokumentům.    Kolegové připravili krátký průzkum pro sběr dat a rádi by získali co nejvíce odpovědí, aby si zajistili dostatečnou důvěryhodnost, která bude podkladem pro následnou diskuzi s institucemi EU (zejména s Evropskou komisí). Snahou je zlepšit stávající postupy při žádání o dokumenty a hlavně zjednodušit proces jejich získávání.   Přispět svým dílem můžete vyplněním dotazníku, který vám zabere jen několik minut.   Dotazník k vyplnění ZDE.