Agenturní zpravodaj ve stopách T. G. Masaryka

Člen ostravského vedení SN a zpravodaj ČTK David Moravec pořídil loni během cesty po Kanadě snímky, v nichž zachytil národní parky Banff a Jasper a také rezervaci na ostrově Vancouver Island. Právě tato místa navštívil před 100 lety tehdy ještě budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, když cestoval z kanadského Vancouveru do USA dojednat podmínky vzniku samostatného československého státu. Fotografie byly vlednu vystaveny vostravském Klubu Atlantik a dále zamíří kdivákům na Opavsko. Povoláním zpravodaje a duší cestovatele Davida Moravce jsme při příležitosti jeho výstavy vyzpovídali… Cestuješ a fotíš častěji, kde už jsi byl? „Fotografování je můj velký koníček. Hlavně v kombinaci s cestováním. Zachycovat přírodu a život lidí v místech, která jsem navštívil, je pro mě velkou vášní. Často jsem pobýval v zemích Balkánu, ale i na Ukrajině a v Rusku. Nezapomenutelnou se pro mě stala cesta na Solovecké ostrovy v Bílém moři, stejně jako dvě návštěvy Krymu ještě v době, kdy patřil Ukrajině. Později jsem se vydal i dál – na Nový Zéland, Srí Lanku a loni právě do Kanady.“ Kde jsi k fotografování přišel? V ČTK, kde pracuješ, se fotografováním přece neživíš?! „Focení je teď opravdu mým koníčkem, pro ČTK fotím jen výjimečně. Když jsem ještě pracoval pro Moravskoslezský den, ale bylo fotografování nedílnou součástí mé novinářské práce. Fungoval jsem opravdu jako fotoreportér v pravém slova smyslu, k reportážím jsem dělal i fotky. Dokonce jsem se věnoval studiu fotografie, které jsem ale přerušil, když se mi narodila dcera. Temná komora musela uvolnit místo koupelně – ve vývojce se kojenci koupou špatně. Později už jsem se bohužel ke studiu nevrátil.“ Loni jsi po Kanadě cestoval „ve stopách“ T. G. M. Co tě na tom lákalo? „To, že jsme jeli do Kanady přesně 100 let po Masarykovi, bylo věcí náhody. Bylo ale příjemné tuto informaci při plánování cesty implementovat. Takže jsme třeba spali v hotelu v městečku Jasper, kde nocoval i budoucí prezident. Ve Vancouveru jsme se procházeli po nádraží, odkud odjel směrem ke Skalistým horám a pak dál na jih do USA.“ Která místa jsi tam navštívil a jaké tě nejvíce oslovilo? „Kanada je zemí s divokou krajinou. Nespoutaná příroda a intenzivní ochrana životního prostředí nabízí opravdu velkou škálu zážitků. Zaměřili jsme se hlavně na nejstarší a největší národní parky v provinciích Britská Kolubie a Alberta, tedy parky Banff a Jasper. Nějaký čas jsme strávili i u pobřeží Pacifiku na ostrově Vancouver Island. Jako první jsme navštívili park Banff, kde jsem se poprvé setkal se štíty Skalistých hor, o nichž jsem do té doby jen četl v dobrodružných románech. Jejich velikost, mohutnost a rozsah mě fascinoval. Na několik kopců jsme vylezli a výhledy byly opravdu zaslouženou odměnou.“ Překvapilo nebo zaskočilo tě něco během cesty? „Překvapení byla jen pozitivní. Například vztah Kanaďanů k dodržování jakýchkoliv pravidel. To u nás nezažijeme. Když je na silnici předepsaná rychlost 90 kilometrů za hodinu a tou jedete, nikdo vás nepředjíždí. Prostě rychlost dodržují. Stejně tak speciální pruhy ve městech určené pro auta svíce než dvoučlennou posádkou nikdo nezneužívá. Alespoň jsem si toho nikdy nevšiml a to jsem tam odřídil okolo 6000 kilometrů. No, a pak v horách často visí upozornění na rizikové setkání s medvědem. Hlavně grizzly je nebezpečný. Občas se stane, že napadne i člověka. Ale lidé jsou tam zvyklí žít v souladu spřírodou, a když neriskují, riziko je minimální. U nás se medvěd objeví v Beskydech na pár týdnů a už se ládují pušky. Stopy medvědů jsme v Kanadě viděli často, hlavně po drápech v kůře stromů. Jednoho grizzlyho jsme pak viděli na vlastní oči. Byl od nás asi 15 metrů. Rychle ale zmizel v lese.“ Jak je výstava tvých fotografií z cesty po Kanadě pojata a kde bude k vidění? „S ohledem na obsah, kterým je výhradně krajina, jsem zvolil velkoformátové snímky. Je jich celkem 15 a zachycují právě divokost kanadské přírody – oceán, řeky, ledovce, hory a lesy. V lednu byly vystavené v ostravské galerii Atlantik, dál putují do Opavy, mého rodného Hlučína a nakonec i do Prahy. Termíny ještě ladíme.“ Plánuješ už další cestu a fotografování? „Příští rok jsme pozváni na svatbu přátel na Bali, takže tam budu taky fotit. Slíbil jsem taky dceři, že se s ní za úspěšnou maturitu vrátím na Nový Zéland, což chceme spojit i snávštěvou Austrálie. A chystám se letos i na cestu po Evropě, vrátím se po letech na Ukrajinu, kde se koná festival Pivní Zakarpatí. České pivo, české kapely a vlak plný českých turistů.“ Děkujeme na rozhovor š.iva Fotografie David Moravec