AudioREPORT 2026 rozdal ceny. Nejvíce uspěl Poslední fajront, ocenění získaly také Slovenská lekce a Lužní techno

Příběhy horníků na konci jedné historické éry, zápas o nezávislost veřejnoprávních médií i neobvyklé propojení přírodních zvuků s hudbou. Taková témata zaujala porotu 34. ročníku přehlídky publicistických pořadů a audiodokumentů AudioREPORT 2026. Hlavní cenu generálního ředitele Českého rozhlasu získal dokument Poslední fajront Martina Knitla, který zvítězil také v kategorii Publicistika. Mezi další výrazně oceněná díla patří Slovenská lekce Jakuba Horáčka a Lužní techno Martiny Pouchlé.

Přehlídku AudioREPORT pořádá Sdružení pro rozhlasovou tvorbu ve spolupráci s Českým rozhlasem, Syndikátem novinářů ČR, Nadací Českého literárního fondu a dalšími partnery. Již 34. ročník potvrdil, že rozhlasová publicistika a dokumentární tvorba dokážou nejen zachycovat důležité společenské události, ale také přinášet osobní příběhy, otevírat aktuální otázky a hledat nové možnosti zvukového vyprávění.

Poslední fajront vypráví o konci hornické éry

Nejúspěšnějším dílem letošní přehlídky se stal dokument Poslední fajront autora Martina Knitla z Českého rozhlasu Ostrava. Snímek získal hlavní cenu generálního ředitele Českého rozhlasu pro celkově nejlépe hodnocený pořad a zároveň první místo v kategorii Publicistika.

Dokument zachycuje příběhy horníků, jejich vzpomínky i osobní vyrovnávání se s koncem více než 250 let dlouhé historie těžby černého uhlí na Karvinsku. Nejde přitom pouze o uzavření jedné průmyslové kapitoly, ale také o proměnu života lidí a celého regionu, jehož identitu hornictví po generace utvářelo. Na vzniku pořadu spolupracovali dramaturgyně Martina Pouchlá a mistr zvuku Antonín Kánský.

Slovenská lekce připomíná význam nezávislých médií

První místo v kategorii Dokument získala třídílná série Slovenská lekce Jakuba Horáčka. Mapuje vývoj slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu od vzniku RTVS v roce 2011 až po její zánik. Zaměřuje se především na postupné oslabování nezávislosti veřejnoprávních médií a jejich vztah k politické moci.

Dokument tak otevírá otázky, které přesahují hranice Slovenska a dotýkají se samotné podstaty svobodné žurnalistiky, její odpovědnosti vůči veřejnosti i odolnosti médií proti politickým zásahům. Dramaturgem série byl Jan Herget, mistrem zvuku Jonáš Rosůlek.

Lužní techno proměnilo zvuky přírody v hudbu

Cenu Zdeňka Boučka za originalitu získala Martina Pouchlá za dokument Lužní techno z cyklu Radiodokument Českého rozhlasu Vltava.

Dvaačtyřicetiminutový snímek sleduje zvukového dokumentaristu a hudebníka Tomáše Šenkyříka při zachycování autentických zvuků lužních lesů jižní Moravy. Nahrávky přírody se následně stávají základem hudební kompozice, která vzniká ve studiu. Dokument propojuje uměleckou tvorbu, zvukový experiment i citlivé vnímání přírodního prostředí. Na jeho realizaci se podíleli také mistr zvuku Antonín Kánský a producentka Petra Petříčková.

Ocenění získaly také příběhy Václava Havla a českého filmu

Druhé místo v kategorii Publicistika obsadil dvoudílný dokument Audiostopa Václava Havla Jana Hergeta. Prostřednictvím autentických zvukových záznamů, hlasového projevu a dikce přibližuje osobnost bývalého prezidenta a dramatika od disidentského období až po působení na Pražském hradě. Odhaluje přitom i méně známé stránky jeho osobnosti, například výraznou trému a nechuť k veřejným vystoupením.

O třetí místo se podělily dva pořady. Jak se zvučí Titanic autorů Tomáše Černého a Lucie Výborné nabízí pohled do zákulisí rozhlasové tvorby a vzniku zvukových efektů. Historický dokument Český film mezi Hitlerem a Stalinem Jana Sedmidubského se věnuje osudům české kinematografie v období nacistické okupace a poválečného zestátňování. Připomíná mimo jiné morální dilemata filmových tvůrců a producentů v dramatických letech 1939 až 1948.

Dokumentární tvorba připomněla básnířku i svět dvojčat

Druhé místo v kategorii Dokument získali Dan Bek a Daniel Kupšovský za snímek Vladimíra Čerepková, básnířka z pasťáku. Příběh nespoutané ženy, která žila stejně vášnivě, jako psala. Dokument Českého rozhlasu Vltava připomíná život výrazné osobnosti české beatnické poezie, její nelehké dospívání, umělecké začátky v pražské Viole i dlouholetý exil ve Francii.

Třetí místo patří studentskému audiodokumentu Ti dva Veroniky Huškové z brněnské JAMU. Autorka v něm prostřednictvím intimních rozhovorů se svými bratry, jednovaječnými dvojčaty Honzou a Tomem, zkoumá jejich osobní identitu a vzájemné pouto. Snímek zaujal také v mezinárodním prostředí, když získal nominaci na festivalovou cenu Prix Europa 2026 v kategorii Student Award – Rising Star.

AudioREPORT připomíná sílu rozhlasové žurnalistiky

Letošní oceněné pořady ukazují mimořádnou tematickou šíři současné české rozhlasové tvorby. Od sociálních a historických témat přes otázky mediální svobody až po intimní lidské příběhy a experimentální práci se zvukem potvrzují, že rozhlasový dokument zůstává důležitou součástí kvalitní žurnalistiky.

Přehlídka AudioREPORT současně poskytuje prostor autorům, dramaturgům, zvukovým mistrům i nastupující generaci dokumentaristů, jejichž práce často stojí mimo každodenní pozornost veřejnosti.

Oceněné snímky si mohou posluchači zpětně pustit v audioarchivu a mobilní aplikaci mujRozhlas. Studentský dokument Ti dva je k dispozici v podcastovém cyklu Poslední generace – GenZ.