Galerie Hollar představila tiskoviny českého samizdatu

Významný kulturní a politický fenomén českých a potažmo i československých novodobých dějin si mohli během přelomu října a listopadu připomenout návštěvníci Galerie Hollar na pražském Smetanově nábřeží. Expozice nesla lapidární název Český samizdat. Noviny a časopisy.

Vystaveny byly kopie, ale i některé originály samizdatových tiskovin – Kritický sborník, Revolver Revue, Střední Evropa, Vokno, Lidové noviny či Pražské komunikace. Připomeňme, že se touto formou dostávaly k veřejnosti také Informace o Chartě nebo materiály náboženské. Výstavu připravila Barbora Osvaldová, exponáty zapůjčila knihovna exilové a samizdatové literatury Libri prohibiti.

Samizdat ve své době utvářel krajinu svobodné kultury a intelektuální debaty, byl ostrůvkem rezistence vůči totalitní bezobsažnosti. A  specialitu českého samizdatu pak představovala krásná literatura kvůli stovkám spisovatelů na indexu.

Současná mladá generace, která disponuje téměř neomezenými kopírovacími a publikačními možnosti i platformami, může asi jen stěží chápat princip domácího opisování textů, stejně jako kriminalizaci jejich rozšiřování. Lidé nesmíření s totalitou přepisovali ve svém volnu informace, myšlenky a názory, jež považovali za smysluplné. V českých zemích samizdaty vznikaly už za protektorátu i po únoru 1948. Největší rozvoj ale zaznamenaly po srpnovém obsazení Československa v roce 1968, kdy měly zprvu charakter politických výzev a prohlášení. Později se přepisovaly na psacím stroji přes průklepový papír s co nejvíce kopiemi díla zakázaných spisovatelů. Mezi čtenáře se tak dostal např. Jiří Gruša, Václav Havel, Bohumil Hrabal nebo Ludvík Vaculík se svou edicí Petlice.

Při vernisáži 31. října v Galerii Hollar připomněl ředitel Libri prohibiti Jiří Gruntorád rovněž datum 12. října. Na tento den byl totiž vyhlášen Mezinárodní den samizdatu jako připomínka společného úsilí za propuštění slovenského samizdatového vydavatele Ivana Polanského v roce 1988. 

Na snímku kurátorka výstavy Barbora Osvaldová a Jiří Gruntorád, foto HaM