O vědecké novinařině mezinárodně v Helsinkách

Zástupci Evropské asociace vědeckých novinářů (EUSJA) se pravidelně setkávají na výročních shromážděních pořádaných vždy některou z asociací členských zemí. Letos se tohoto úkolu zhostili Finové ve dnech 14. až 17. března. I když ve střední Evropě odstartovalo předjaří extrémně teplým počasím, Helsinky nás uvítaly v severském stylu ledovým větrem, deštěm se sněhem a zamrzlým mořem ve starém přístavu.

Na bedrech hostitelů neleží jen oficiální jednání EUSJA, ale tradičně i oblíbené study tripy. Kolegové z Asociace vědeckých novinářů Finska FASEJ, jež je mimochodem jednou z největších členských organizací EUSJA, vybrali hned několik zajímavých míst. Byla to například Technická univerzita pojmenovaná po slavném finském architektovi Alvaru Aaltovi, autorovi mnohých budov univerzitního campusu. Kdo měl zájem, mohl později navštívit také muzeum tohoto architekta čistých linií – rodinný dům s jeho pracovnou a nedaleké studio Aalto. Na univerzitě jsme se v mrazivém počasí trochu „ohřáli“ například u největší evropské nádrže na výzkum struktury, mechanických vlastností a chování přírodního ledu na světě, ale také jsme se „dotkli“ kosmu prostřednictvím malých satelitů, na jejichž vývoji pracují studenti Elektrofakulty VTT. Od vědeckých pracovišť se ale vraťme k novinářské profesi.

V sídle finského veřejnoprávního rádia YLE

Jednu ze stěžejních akcí našeho programu představovala návštěva Yle – finské (veřejnoprávní) vysílací společnosti Public Service Media Company Yleisradio, která zanedlouho oslaví sté výročí od založení (1926) a je téměř stoprocentně vlastněná státem. Provozuje rozhlasové i televizní vysílání. My jsme se podívali do Yleisradio, veřejnoprávního rozhlasu, který svým vysíláním pokrývá nejen Finsko, ale částečně také sousední Švédsko, přičemž mimo švédštiny má pořady ještě i v sámštině. Vzhledem k zaměření novinářů EUSJA nás pochopitelně zajímalo vysílání o vědě. Tématicky zaměřené programy Yle Science, Environment & History představil výkonný ředitel Ville Alijoki. Ten mimo jiné konstatoval všeobecný trend odklonu mladých lidí od rozhlasu a televize, proto zde připravují stále více vědeckých programů jako podcasty. Již z názvu je rovněž patrné, že velkou oblibu si u posluchačů a diváků získaly pořady o historii.

Následná panelová diskuze se věnovala komplikované situaci v současné vědecké novinařině z mezinárodního pohledu. Moderovala ji předsedkyně FASEJ Mari Heikkilä, která je rovněž aktuální předsedkyní EUSJA. V kontextu zmínila mimo jiné i probíhající stávky ve Finsku, nástup populistických stran a s tím související polarizaci ve společnosti. Vzhledem k zeměpisné poloze představuje pro Finsko problém i ukončené železniční spojení do Petrohradu. Mimo již zmíněného Villeho Alijokiho z Yle v panelu hovořil Istvan Palugayi z Maďarska, který pochopitelně glosoval skutečnost, že novinářskou práci ovlivňuje politický kontext všude, ovšem někde ještě víc. Aktivity početnějších organizací představila Lucia Torres ze Španělska či německý kolega Dino Trescher.

Živá debata, do níž se hojně zapojovalo i publikum, jasně ukázala, že podobné problémy se objevují bez ohledu na hranice. V mnoha zemích se dostávají k moci populisté, kteří se snaží osekat financování médií a snížit jejich vliv na veřejnost. V médiích je čím dál méně novinářů zaměstnaných na plný pracovní úvazek, přičemž honoráře pro vědecké novináře na volné noze jsou tak nízké, že nepostačí jako zdroj obživy. Všeobecný je také problém masivně se šířících dezinformací z narůstajícího množství dezinformačních platform. Dino Trescher konstatoval, že v této souvislosti v Německu vznikla vládní iniciativa k posílení vědecké komunikace a novinařiny.

V debatě jsme pak pokračovali během oběda v restauraci Yle, než jsme se opět vydali na prohlídky dalších vědeckých pracovišť.

Na výročních shromážděních EUSJA zastupuje jednotlivé členské země vždy jejich zástupce, členství není individuální, avšak některé velké země reprezentují dvě nebo tři asociace. Česká republika je členem už od roku 2005 prostřednictvím Klubu vědeckých novinářů při Syndikátu novinářů ČR a za dobu své existence rovněž uspořádala několik výročních konferencí.

Marina Hofmanová, předsedkyně KvtN