Vyšel Slovník žurnalistiky

Doplněné vydání Slovníku žurnalistiky vydalo letos v květnu pražské nakladatelství Univerzity Karlovy – Karolinum. Přinášíme ukázku hesla Novinář.

Novinář – profesní označení s několika základními významy; 1. pracovník zaměstnaný v médiích, tj. novinař z povolání, řádný člen redakce; 2. v obecnějším smyslu i externí, smluvně vázaný spolupracovník tisku, rozhlasu, televize či agentur nebo také tzv. volný novinář, který nemá žádnou smlouvu s redakcí a nabízí své materiály pouze jednorázově, přičemž bývá registrován v profesní žurnalistické organizaci, např. v syndikátu novinářů; 3. s příchodem internetu se rozvíjejí další profesní specializace, např. novinář on-line píšící pro elektronická periodika (aktualne.cz, Echo24.cz aj.).

Pracovní náplň novináře je různorodá, může se věnovat jak zpravodajství, tak publicistice, např. jako komentátor, reportér, a to v nejrůznějších odvětvích (politika, kultura, sport atd.). Jako celodenní placené povolání s pevnou pracovní dobou vykonávané v redakci vzniká nejdříve ve Spojených státech amerických a pak v Evropě kolem poloviny devatenáctého století. V českém tiskovém zákoně není ovšem novinář jako profese uveden a pro výkon tohoto povolaní není vyžadováno žádné osvědčení.

Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou. Snad si přál být majitelem kolotoče, strojvůdcem nebo námořníkem; a hle, jakýmsi vyšinutím z dráhy svých snů se stal členem redakčního štábu. Někdy se člověk dá k novinám, protože o sobě věří, že má dobré pero; ale ani to není nevyhnutelnou podmínkou. Prostě novináři, podobně jako herci a politikové, se rekrutují z osob nejrůznějšího povolání, které se jaksi dostanou na scestí.  

K. Čapek: Jak se co dělá. Jak se dělají noviny, Praha 1973.

Pokud novináři věří, že řídí-li se profesionálním kodexem, jsou neutrální a nezaujatí – nebo alespoň že se otázkou nezaujatosti nemusejí zabývat – nejsou schopni tento vrozený nedostatek svého řemesla rozpoznat a zaměřit se na něj.  

R. W. McChesney: Problémy médií, Všeň 2009;

J. Jirák – B. Köpplová – R. Wolák: Česká novinářka: k postavení a obrazu novinářek v českých médiích, Praha 2011;

J. Jirák a kol.: Dějiny českého novinářství a českých novinářských spolků, Praha 2002;

J. Cebe: Spolkový život českých novinářů v letech 1945–1948, Praha 2015;

B. Osvaldová a kol. Zpravodajství v médiích. Praha 2020.